90 LET SE STÁTNÍ TISKÁRNOU CENIN
1. část
V roce 2018 slaví Státní tiskárna cenin, státní podnik, bývalá Tiskárna bankovek Národní banky Československé, 90. výročí svého založení, či přesněji řečeno zahájení tisku bankovek ve vlastní budově. U příležitosti tohoto výročí uspořádala STC jedinečnou výstavu 90 let se Státní tiskárnou cenin. Záštitu poskytly výstavě Kancelář prezidenta republiky, ministerstvo financí a ministerstva vnitra České republiky a Česká národní banka.
Vernisáž se uskutečnila 5. dubna 2018 za účasti bývalého prezidenta Václava Klause, státního tajemníka ministerstva f inancí Jana Sixty, náměstka ministra vnitra Petra Mlsny, guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka a několika dalších členů bankovní rady ČNB, bý valého guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy a dalších významných hostů. Na zahajovací tiskové konferenci před vernisáží promluvili také generální ředitel STC Tomáš Hebelka a ředitel sekce peněžní a platebního styku ČNB Josef Ducháček.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
Levantský tolar Chlouba každé Habešanky
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření.
Stačí zběžně prolistovat cestopisy o Etiopii z poloviny minulého století, abychom si uvědomili, čím se pyšní Habešanky na fotografiích z center měst, na tržištích, při rodinných ceremoniích či u vaření, a s čím se u většiny obyvatelek měst setkáváme dosud. Většina z nich má kolem hrdla, na zdobné šňůrce či vkomponované do masivního šperku alespoň jeden levantský tolar s portrétem Marie Terezie. To, co je pro nás zajímavou historickou kuriozitou, je pro ně součástí historie etiopského císařství, projevem tradičního přístupu ke zpracování a držbě stříbra a v neposlední řadě projevem sounáležitosti k vlastní rodině a její víře v ochrannou moc šperku.
Samotná obliba této mince, poprvé ražené v roce 1780, a určené pro Arábii a severovýchodní Afriku, souvisí s dvěma jejími charakteristickými znaky, které se v daném geografickém prostředí nesmírně cení. V první řadě je to velikost, dobrá ražba a ryzost, k nimž přistupuje i skutečnost, že mince má nápis na hraně a nedá se šidit okrájením, a tím druhým znakem je fenomén portrétu, který má v daném prostředí neobvyklou vypovídací hodnotu. Zobrazuje totiž profil panovnice s dobře vyvinutou hrudí, což v arabské společnosti vedlo k láskyplnému označení této mince jako „tučná paní“ a obchodníci jí začali dávat přednost před mincemi vlastních vladařů, a také byla srozumitelná všem etnikům na severovýchodě Afriky, pro které byl portrét panovnice symbolem dobře živené a plodné matky. Mimořádný efekt měla tato symbolika v chudé Etiopii, kde se jednak cenil titul panovníka – císaře, dále zpracování stříbra a v neposlední řadě i postavení matky – rodičky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU