Sada zlatého dukátu a stříbrného odražku Korunovace Vratislava II. - proof
SPECIFIKACE
průměr | 20 mm |
hmotnost | Au 3,49 g, Ag 4g |
ryzost | 986/1000 Au, 999/1000 Ag |
hrana | hladká |
limit provedení proof | 500 ks |
limit provedení b.k. | 200 ks |
emise | 2015 |
objednávkový kód | CRM2869 |
ZDARMA
POŠTOVNÉ = 0 €
Sponzoruje Pražská mincovňa.
POŠTOVNÉ = 0 €
Sponzoruje Pražská mincovňa.
2-3 ks
PRAHA
NA OBJEDNANIE
1-10 dnů
NA OBJEDNANIE
1-10 dnů
BRNO
NA OBJEDNANIE
1-10 dnů
NA OBJEDNANIE
1-10 dnů
VSETÍN
NA OBJEDNANIE
1-7 dnů
NA OBJEDNANIE
1-7 dnů
BRATISLAVA
NA OBJEDNANIE
1-10 dnů
NA OBJEDNANIE
1-10 dnů
ŠPECIFIKÁCIA
průměr | 20 mm |
hmotnost | Au 3,49 g, Ag 4g |
ryzost | 986/1000 Au, 999/1000 Ag |
hrana | hladká |
limit provedení proof | 500 ks |
limit provedení b.k. | 200 ks |
emise | 2015 |
objednávkový kód | CRM2869 |
PODROBNOSTI K Sada zlatého dukátu a stříbrného odražku Korunovace Vratislava II. - proof
Vratislav II. (po roce 1331 – 14. ledna 1092) – první český král. Druhorozený syn přemyslovského knížete Břetislava. Do historie se zapsal jako schopný politik i válečník.
Po smrti Břetislava převzal vládu nad českým státem jeho prvorozený syn Spytihněv II. Ten se k mladším sourozencům příliš bratrsky nechoval, brzy je zbavil odkázaného majetku a ze země vyhnal dokonce vlastní matku. Před krutým bratrem se v Uhrách ukrýval i druhorozený Vratislav. Když Spytihněv po šesti letech zemřel, mohl se konečně vrátit a 28. ledna 1061 usednout na knížecí stolec. Vratislav bratrům Konrádovi a Otovi navrátil moravská panství a z nejmladšího Jaromíra plánoval udělat pražského biskupa. K tomu se ale temperamentní mladík příliš nehodil a sám se kněžskému úřadu zpočátku bránil. Vratislav, vědom si Jaromírovy komplikované povahy, raději oslabil jeho moc tím, že založil další biskupství v Olomouci.
Vratislav se ukázal jako velmi schopný vládce, ale i budovatel. Na Vyšehradě nechal například postavit novou knížecí rezidenci a z období jeho vlády pochází i románská bazilika, která stála v místech dnešní katedrály svatého Víta.
Politicky a vojensky podporoval římskoněmeckého císaře Jindřicha IV. v jeho sporu s papežem. Za to se Jindřich Vratislavovi odvděčil udělením titulu českého krále: korunovace se konala 15. června 1085.
Stejné pocty se dostalo i Vratislavově manželce Svatavě. Koruna se nicméně vztahovala pouze k osobě krále a jeho choti a nebyla dědičná. Čechy nadále zůstaly knížectvím. Díky kronikáři Kosmovi a jeho Kronice české, si i po staletích můžeme představit, jaká atmosféra při korunovaci tenkrát panovala. "Mezitím Egilbert, arcibiskup trevírský, jsa poslušen císařova rozkazu, přijel do hlavního sídla Prahy a dne 15. června při slavné mši svaté pomazal Vratislava, oděného královskými znaky, na krále a vložil korunu na hlavu jeho i na hlavu jeho manželky Svatavy, oblečené v královské roucho. Přitom duchovní a všichni dvořané třikrát volali: Vratislavu, králi českému i polskému, vznešenému a mírumilovnému, od Boha korunovanému, život, zdraví a vítězství!"
Vratislav měl celkem devět dětí se třemi manželkami. Čtyři jeho synové, Břetislav II., Bořivoj II., Vladislav I. a Soběslav I., usedli na český knížecí stolec. Druhým českým králem se ale stal až Vratislavův vnuk Vladislav II.
Vratislav II. (po roce 1331 – 14. ledna 1092) – první český král. Druhorozený syn přemyslovského knížete Břetislava. Do historie se zapsal jako schopný politik i válečník.
Po smrti Břetislava převzal vládu nad českým státem jeho prvorozený syn Spytihněv II. Ten se k mladším sourozencům příliš bratrsky nechoval, brzy je zbavil odkázaného majetku a ze země vyhnal dokonce vlastní matku. Před krutým bratrem se v Uhrách ukrýval i druhorozený Vratislav. Když Spytihněv po šesti letech zemřel, mohl se konečně vrátit a 28. ledna 1061 usednout na knížecí stolec. Vratislav bratrům Konrádovi a Otovi navrátil moravská panství a z nejmladšího Jaromíra plánoval udělat pražského biskupa. K tomu se ale temperamentní mladík příliš nehodil a sám se kněžskému úřadu zpočátku bránil. Vratislav, vědom si Jaromírovy komplikované povahy, raději oslabil jeho moc tím, že založil další biskupství v Olomouci.
Vratislav se ukázal jako velmi schopný vládce, ale i budovatel. Na Vyšehradě nechal například postavit novou knížecí rezidenci a z období jeho vlády pochází i románská bazilika, která stála v místech dnešní katedrály svatého Víta.
Politicky a vojensky podporoval římskoněmeckého císaře Jindřicha IV. v jeho sporu s papežem. Za to se Jindřich Vratislavovi odvděčil udělením titulu českého krále: korunovace se konala 15. června 1085.
Stejné pocty se dostalo i Vratislavově manželce Svatavě. Koruna se nicméně vztahovala pouze k osobě krále a jeho choti a nebyla dědičná. Čechy nadále zůstaly knížectvím. Díky kronikáři Kosmovi a jeho Kronice české, si i po staletích můžeme představit, jaká atmosféra při korunovaci tenkrát panovala. "Mezitím Egilbert, arcibiskup trevírský, jsa poslušen císařova rozkazu, přijel do hlavního sídla Prahy a dne 15. června při slavné mši svaté pomazal Vratislava, oděného královskými znaky, na krále a vložil korunu na hlavu jeho i na hlavu jeho manželky Svatavy, oblečené v královské roucho. Přitom duchovní a všichni dvořané třikrát volali: Vratislavu, králi českému i polskému, vznešenému a mírumilovnému, od Boha korunovanému, život, zdraví a vítězství!"
Vratislav měl celkem devět dětí se třemi manželkami. Čtyři jeho synové, Břetislav II., Bořivoj II., Vladislav I. a Soběslav I., usedli na český knížecí stolec. Druhým českým králem se ale stal až Vratislavův vnuk Vladislav II.
KRÁSA POD LUPOU
Fotografie použité so zvolením Zlatemince.cz.
Fotografie použité so zvolením Zlatemince.cz.