Sada zlatého dukátu a stříbrného odražku Konstantin a Metoděj - b.k.

Cyril a Metoděj – známí jako Slovanští věrozvěstové, kteří v roce 863 dorazili z Řecka na Moravu. Vytvořili slovanské písmo hlaholici, do něhož také přeložili Nový zákon a zavedli bohoslužby v jazyce Slovanům srozumitelném.

Bratři pocházeli ze Soluně. Mladší Konstantin (Cyril) byl filozofem v Konstantinopoli, Metoděj, původním jménem Michal, pracoval jako státní úředník. Oba se však později stáhli z veřejného života, vstoupili do kláštera a stali se mnichy. S misijní činností se seznámili už při cestě na Krym, kde měli za úkol obnovit vztahy s Chazary.

Na Velkou Moravu bratři vyrazili na základě pozvání, které velkomoravský kníže Rostislav směřoval byzantskému císaři Michaelovi III. Rostislav měl zájem na tom, aby se v jeho říši ujalo křesťanství, nechtěl se ale dostat pod vliv Franků, jejichž kněží už na Moravě působili. Cyril a Metoděj byli v šíření evangelia velmi úspěšní, protože, na rozdíl od franských duchovních, kázali v jazyce Slovanů. Vytvořili písmo hlaholici, do něhož přeložili podstatnou část Nového zákona. V roce 867 odjeli misionáři do Říma a u papeže Hadriána II. docílili slibu, že staroslověnština bude uznána jako další liturgický jazyk. O dva roky později Konstantin zemřel a na Moravu se vrátil pouze Metoděj, který se měl stát arcibiskupem Panonie. Na oblast si však činil nárok také salcburský arcibiskup a nechal proto Metoděje uvěznit. Ten byl na svobodu propuštěn až po více než dvou letech, po intervenci papeže Jana VIII. Hlava církve zároveň potvrdila Metoděje v úřadě i zavedení staroslověnštiny jako liturgického jazyka.

Starší z obou slovanských věrozvěstů zemřel 6. dubna 884. Předtím si ale vychoval řadu následovníků, kteří však museli zemi násilně opustit. Metodějův dlouholetý rival německý biskup Wiching totiž u papeže pomocí intrik a pomluv dosáhl zákazu slovanské liturgie.

Cyril a Metoděj jsou hlavními patrony Moravy a spolupatrony Evropy. Český kalendář oba bratry připomíná 5. července, tento den je zároveň uznán jako státní svátek.

Averz (lícní strana):
Lícní strana medaile představuje dva soluňské bratry Konstantina (vlevo) a Metoděje (vpravo), kteří byli vysláni na Velkou Moravu roku 863. Jejich pozdější svatořečení dokládají svatozáře za jejich hlavami. Uprostřed je pravoslavný kříž. Oba učenci hledí do knihy, na níž jsou letopočty 863 – 2013, připomínající, že uplynulo 1150 let od této mise. Zadní stranu knihy pokrývají písmena hlaholice, jejímiž jsou oba věrozvěsti autory. Opis připomíná celou událost PŘÍCHOD VĚROZVĚSTŮ KONSTANTINA A METODĚJE.

Reverz (rubová strana):
Rubovou stranu vyplňují heraldická zvířata z českého státního znaku v kompozici, položená na kříži. Stuha uprostřed dokládá, že věrozvěsti přišli na moravský VELEHRAD. Ve spodní části se nachází zeměpisné označení ČESKÁ REPUBLIKA.