České šlechtické rodové ražby 16.–17. století Návštěva galerie
Výstav s numismatickou tematikou je u nás jako šafránu a tak mě mrzí, že o této extrémně zajímavé jsem se dozvěděl až několik dní před jejím koncem, takže vy, čtenáři, ji už bohužel nestihnete shlédnout.
I tak mi dovolte o výstavě alespoň poreferovat.
Výstava České šlechtické rodové ražby 16.-17. století proběhla od 25. července do 24. října 2012 v Galerii České spořitelny v Rytířské ulici v Praze. Podzemní prostory této galerie jsou pro takovou výstavu víc než vhodné. Návštěvník je krásně oddělen od každodenní reality a má možnost se soustředit pouze na vystavené objekty. Těmi byly kopie mincí, jež zpracovalo Konzervátorské pracoviště Východočeského muzea v Pardubicích. Originály mincí ze své numizmatické sbírky pro zhotovení kopií pro výstavu zapůjčilo Východočeské muzeum v Pardubicích, které se pyšní nádhernou sbírkou (navíc vystavenou).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
Hyperinflace v Zimbabwe IV. Povolební období – neřízený chaos
Již několik prvních dnů po volbách se ukázalo, že není co slavit.
Opozice se sice měla dostat do vlády, její role a podíl na moci však nebyly vymezeny a upřímně řečeno, její vůdci si již začali rozdělovat koláč moci a začali si vzájemně nedůvěřovat…
Normální Zimbabwan pak přemýšlel o tom, proč neutekl ze země dříve a jak přežít. V zemi nebylo ze základních potravin, hygienického zboží a dalších předmětů zhola nic...
A po ulicích se válely neodvezené (ale důkladně přebrané) odpadky. Harare začalo páchnout, nešla voda, s dodávkami elektrického proudu se v různých čtvrtích přestalo počítat. Problém měli i „ti šťastní“, kteří měli nějaké peníze v bance. Srpnovou reformou sice o své úspory nepřišli, ovšem, než si je vybrali v nové měně, hyperinf lace jejich hodnotu srazila na nepatrný zlomek. Podle posledních oficiálních zdrojů, si Zimbabwe si připsala další světový
rekord. V červnu zaznamenala meziroční míru inf lace ve výši 11,27 milionu procent.
Začala také africká zima a část Evropanů opustila zemi alespoň na dovolenou, na kterou jsem však já, jako jediná na ambasádě nemohla pomyslet. Uvolněné korunka na mém předním zubu mi také ukázala, na co se mám těšit, v případě onemocnění. Přes protekční přístup ke každému
lékaři ve městě (byla jsem dolarový cizinec) jsem čekala pět dní, až mi lékař oznámil, ať mne ihned šofér doveze, neboť má momentálně ve své ordinaci elektřinu a sehnal i vodu,
(celkově mne však ošetření a úprava korunky vyšlo na 500 USD).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU