Dukáty Karla IV

Mincovnictví USA (2)
Od kolonií k nezávislosti

Polovina 18. století zastihla 13 kolonií politicky sjednocených a sebevědomějších než kdy dříve. Gradující spory s Británií nakonec vyústily ve válku za nezávislost, která sice vedla k uznání samostatnosti USA, ale nově zrozená federace se díky ní ocitla téměř bez oběživa. Poptávku po drobných mincích se snažili uspokojit vydavatelé soukromých ražeb, majitelé mincoven ve službách jednotlivých států a v neposlední řadě i padělatelé zaplavující americký trh falzy britských mincí.

Kolonie v polovině 18. století
Francouzská a indiánská válka, která skončila roku 1763 vítězstvím Británie, umožnila územní expanzi kolonií do prostoru Nové Francie a vedla k jejich politickému stmelení. Po uzavření Bostonské mincovny se 13 kolonií vrátilo k používání stříbrných španělských dolarů a měděných britských mincí. Massachusetts řešilo nedostatek oběživa dohodou s Británií, díky které dorazila roku 1749 loď The Mermaid s nákladem 217 truhel a 100 sudů s 21 tunami španělských stříbrných mincí a 10 tunami anglických měděných mincí, které byly splátkou za pomoc Koruně ve válce s Francií. Kromě of iciálních ražeb proudilo během 40. let 18. století do kolonií velké množství lehkých britských a irských padělků farthingů a 1/2 penny Jiřího II. a III. Původně lité padělky, v polovině 40. let nahrazené raženými, obchodníci odmítali přijímat za dvojnásobnou hodnotu, jak tomu bylo u prav ých mincí, ale stanovovali si vlastní směnné kurzy. Padělatelé se vědomě zaměřovali na starší mince, což vedlo k tomu, že byly preventivě odmítány i ty pravé. Z původně často neúmyslného importu padělků se v 50. letech stal výnosný nelegální obchod v yužívající mince stažené z oběhu v Británii.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.