Ze světa kovových známek (13) Kouzelnické známky
Kdybychom se striktně drželi pravidel numismatiky, nemohlo by toto pokračování seriálu vzniknout, jelikož bude pojednávat o ražbách, které mají s mincemi jen společný tvar. Řeč bude o známkách kouzelníků a kouzelnických mincích.
Tyto ražby nepřejímaly žádnou funkci peněz a nemají ani povahu peněžních náhražek, jak je chápe numismatika, což definovala profesorka Ema Nohejlová-Prátová takto: „... do numismatiky však naprosto nepatří kovové známky, které žádným způsobem a v žádné formě nezastupují peníze, a tedy nemohly být v peníze proměněny, např. moderní reklamní známky.“ (Nohejlová-Prátová 1986: 29) A skutečně, kouzelnické známky nebyly užívány jako potvrzenky nebo poukázky za výkony nebo na peníze, komodity či služby, vyjma funkce vstupenek. Mince však přece jen zastupovaly, a to při eskamotérských tricích.
Kouzelnické známky je možno definovat jako zvláštní kategorii nepeněžních účelových ražeb svým charakterem stojících mezi adresními a reklamními známkami – vstupenkami a ražbami podobnými medailím. Lze je rozdělit na pět kategorií, dlužno však uvést, že toto dělení není ostré a některé známky mohly zastupovat dvě i více z uvedených skupin.
1. Známky rekvizity pro vystoupení
2. Známky obchodů kouzelnických pomůcek
3. Reklamní známky kouzelníků
4. Známky kouzelnických klubů či společností
5. Ostatní ražby (pamětní, novoročenky, kouzelnické kongresy)
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
Výrobní defekty na mincích (3)
V předchozích částech této série o výrobních defektech na mincích byly na stránkách posledních dvou čísel časopisu M&B popsány jednotlivé fáze mincovní výroby od přípravy a zpracování mincovního kovu až po realizaci finálního produktu tj. ražbu mince. Ve stručnosti byly představeny základní technologické postupy a operace, včetně používaného mincovního nářadí a strojního zařízení. Poté byly prezentovány výrobní defekty na mincích vznikající v průběhu prvních dvou základních fází mincovního díla – během fáze přípravné a mincířské. Seznámili jsme se nejen s chybami metalurgických a kovářských operací, ale též s různými chybami ryteckými. Třetí, finální fází, mincovního díla byla fáze pregéřská, během níž probíhala vlastní ražba mincí. Právě četným chybám ražebním je věnována závěrečná III. část tohoto pojednání o výrobních defektech na mincích.
Ražební chyby lze charakterizovat jednak jako chyby vzniklé vlivem nedokonalosti technologického procesu, protože ražba je ve své podstatě tvářecí proces, jednak jako chyby vzniklé v důsledku nepozornosti pregéře nebo jeho pomocníka. Každá z mincí postižených v této fázi mincovního díla nějakým defektem je v podstatě unikátem. Vady vzniklé během ražby jsou nahodilé. Nelze totiž předpokládat, že by mohlo dojít k opakovanému neúmyslnému zhotovení identického výrobního zmetku.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU