Úvod do grošového období (7) Technologie výroby mince a numismatická terminologie
Pro období vrcholného středověku lze mincovní výrobu shrnout takto: Drahý kov byl po příchodu do mincovny dále zpracováván dočišťováním od zbytkových příměsí z hutní výroby.
Následovalo legování, zpravidla přídavkem mědi, pro získání mincovní slitiny o zákonem předepsané ryzosti.
Takto získaná slitina byla odlévaná do tzv. barchanu – zvláštní plátěné formy smáčené vodou. Po následujícím nutném žíhání byl odlitek – tzv. cán, roztepán do podoby pásku (plechu), z něhož mincíři vystřihovali již konkrétní polotovar pro ražbu – nejčastěji kruhový, ale např. i čtverhranného tvaru (mince s tzv. čtyřrázem).
Takto získaný polotovar, nazývaný dobovou terminologií střížkem, byl podroben dalším technologickým operacím, klopování a kvečování, jejichž účelem bylo otupení otřepů po obvodu a vyrovnání stříháním pokrouceného střížku. Po následném žíhání byla ještě zařazena operace bělení, kdy byly výrobní polotovary zbavovány okují vzniklých během žíhání, očištěny od nežádoucích nečistot a chemickou cestou byla vytvořena tenká povrchová vrstva jakostnějšího kovu.
Završením náročného technologického procesu výroby mince byla ražba. Dříve než k ní mohli přistoupit, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila mincovní razidla.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2011
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (6)
Římská aréna v Pule
Bankovky s tématem Římské arény v Pule s nominální hodnotou 10 kuna se objevily již v roce 1993/1994. Později také v následujících emisích z let 1995, 2001, 2004 a 2012. V katalogu SCWPM jsou evidovány pod označením SCWPM P#29, 36, 38a, 43, 38b. Emitentem je Hrvatska narodna banka.
Chorvatskou měnou je kuna (s mezinárodním kódem HRK) a dělíme ji na 100 lipa. Tato měna nahradila v roce 1994 bý valou měnu chorvatský dinár. Chorvaté měli již v minulosti možnost poprvé platit kunami, a to v období 2. sv. války.
Historie
Pula – město s přístavem v zátoce se nachází na samém jižním okraji Istrijského poloostrova. Jednou z největších atrakcí tohoto města je Římská aréna, která je vyobrazena na reversu výše zpodobněné bankovky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU