Jaké cennosti ukrývá zlatá skřínka v ceně 20.000.000 Kč ?
V Japonsku byla představena nejdražší šperkovnice světa.
Tokyo -
Jedná se o repliku historické dřevěné skřínky obvyklé v Japonsku v období Edo. Tato je však vyrobena z ryzího zlata. Věrná napodobenina původní dřevěné předlohy má dokonale provedené kování a zlatníci na jejím povrchu pečlivě vyryli i léta. Na její sestavení bylo přitom zapotřebí 36 kg tohoto drahého kovu. Ke skřínce z ryzího zlata patří neodmyslitelně i zlatý zámek a klíček.
Vystavená skřínka je plná zlatých investičních mincí Wiener Philharmoniker.
Skřínku z ryzího zlata nechala vyrobit Tanaka Kikinzoku Kogyo KK.
Cena samotné skřínky je 100 milion yen ($935,000). 2000 zlatých mincí, které jsou v ní uloženy váží dalších 500 troyských uncí a představuje hodnotu 25 milionů yen ($235,000).
Jeruzalém ze zlata Řada investičních mincí s památkami Jeruzaléma
Jeruzalém byl hlavním městem starověkého Izraelského království za panování králů Davida a Šalomouna
(10. stol. př.n.l.) a po jeho rozpadu, roku 931 př.n.l., se stal hlavním městem Judského království, v němž až do roku 586 př.n.l. kralovali panovníci Davidovy dynastie.
Tehdy byl Jeruzalém dobyt vojsky babylónského krále Nebúkadnesara II. a Šalomounův chrám, jenž představoval náboženské, kultovní a kulturní centrum židovského národa, byl zničen. Judsko s Jeruzalémem připadlo Babylónii a velká část Židů byla odvedena do babylónského zajetí. Když Peršané roku 539 př. n. l. porazili Babylóňany a Judsko se stalo perskou provincií, tak se souhlasem krále Kýra II. začal postupný návrat Židů do Jeruzaléma a jeho okolí. Jeruzalém se opět stal hlavním městem autonomní perské provincie Jehud a roku 515 př. n. l. tam byl zasvěcen druhý Chrám, který existoval až do konce prvního protiřímského povstání, kdy jej roku 70 n. l. zničil Titus. Jeruzalém byl hlavním městem Judska za vlády Alexandra Velikého (332–323 př. n. l.) a jeho nástupců a zůstal jím i po dobytí samostatnosti panovníky z dynastie Hasmonejců v letech 142–37 př. n. l. Za vlády kontroverzního judského krále Heroda I. Velikého (37–4 př. n. l.) bylo v Jeruzalémě postaveno velké množství nádherných staveb a velkolepě přestavěn Chrám. Jeruzalém zůstal po Herodově smrti hlavním městem římské provincie Judaea až do roku 132 n. l., kdy císař Hadrianus rozhodl o jeho přebudování na římské pohanské město Aelia Capitolina, jehož dominantou byl na Chrámové hoře nově postavený chrám Jupitera Kapitolinského.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
