Korunovační dukáty
Korunovace (či investitura) panovníka (například císaře, krále, faraóna, šáha, cara, císařovny, královny či carevny) je slavnostní ceremoniál, při kterém významný církevní činitel, zpravidla metropolita, na významném - posvátném místě (zpravidla před hlavním oltářem chrámu, katedrály) vyvolenému uchazeči ve slavnostním oděvu (jímž jsou nejčastěji korunovační plášť, korunovační rukavice a korunovační střevíce), uděluje obzvláštní moc a výsady ovládnout církev, stát a lid. Na znamení této moci mu na hlavu vkládá korunu, do rukou žezlo, jablko, prsten, případně meč, souhrnně nazývané korunovační klenoty, korunovační insignie neboli regalia.
KORUNOVAČNÍ DUKÁTY
Sady zlatých dukátů se stříbrným odražkem stejného motivu.
Svatováclavská korunovační koruna
Karel IV. byl za českého krále korunován před 660ti lety v
září roku 1347. Korunovační obřad se konal tehdy ještě v
románské bazilice. K vlastní korunovaci došlo v průběhu
slavnostní mše, kterou sloužil arcibiskup Arnošt z Pardubic.
Před čtením evangelia Karla IV. pomazal a poté na jeho
hlavu vložil nově zhotovenou svatováclavskou korunu.
Nechal ji zhotovit právě Karel IV., který s ní byl jako první korunován na českého krále dne 2. září 1347. Ze stejné doby je i kožené pouzdro na korunu zdobené rytým dekorem. Koruna byla za života císařova několikrát upravována a doplňována o drahé kameny, které pro ni Karel IV. získal mezi lety 1374 až 1378.
Koruna je vysoká 19 cm, váží 2 358,3 gramů, zdobí ji celkem 20 perel a 96 drahokamů, z nichž některé patří k největším na světě (rubelit, safíry, spinely, rubíny, smaragdy). Vrchol koruny tvoří zlatý křížek, v jehož středu je zasazena vzácná románská kamej. Čelenku ze zlata o ryzosti 21 – 22 karátů (850/1000) spojují dva půlkruhové příčné oblouky – tzv. kamary. K jejich výzdobě byly použity části zlatého opasku, který královně Blance z Valois věnoval francouzský král Karel Sličný.
Nechal ji zhotovit právě Karel IV., který s ní byl jako první korunován na českého krále dne 2. září 1347. Ze stejné doby je i kožené pouzdro na korunu zdobené rytým dekorem. Koruna byla za života císařova několikrát upravována a doplňována o drahé kameny, které pro ni Karel IV. získal mezi lety 1374 až 1378.
Koruna je vysoká 19 cm, váží 2 358,3 gramů, zdobí ji celkem 20 perel a 96 drahokamů, z nichž některé patří k největším na světě (rubelit, safíry, spinely, rubíny, smaragdy). Vrchol koruny tvoří zlatý křížek, v jehož středu je zasazena vzácná románská kamej. Čelenku ze zlata o ryzosti 21 – 22 karátů (850/1000) spojují dva půlkruhové příčné oblouky – tzv. kamary. K jejich výzdobě byly použity části zlatého opasku, který královně Blance z Valois věnoval francouzský král Karel Sličný.
Léta páně 1347….se pan Karel, král římský, vrátil z Tyrol
do Prahy a byl s převelikou radostí uvítán od knížat,
urozených, prelátů i duchovenstva a lidu a v nejbližší
neděli před svátkem Narození blahoslavené Panny Marie ( 2.
září ) byl spolu se svou manželkou, paní Blankou, ctihodným
panem Arnoštem, prvním pražským arcibiskupem, šťastně a
slavnostně korunován, on na krále a ona na královnu v
Království českém. I byl postaven dům pro hostinu v městě
pražském, na tržišti u svatého Havla, ověšen čalouny a
hedvábnými látkami a všichni byli nádherně obslouženi. V ten
den přišli páni Království českého každý podle svého stavu a
vykonávali na krytých ořích své úřady novému králi a
posluhovali, jak bylo zvykem, u stolu. A po smutku, jejž
měli pro smrt krále Jana, zavládla z této korunovace mezi
lidem veliká radost.
Král pak daroval korunu, jíž sám byl korunován, svatému Václavu, aby byla v určených dnech v Pražském kostele vkládána na jeho hlavu a ustanovil, že všichni čeští králové, jeho nástupci, mají být korunováni touto korunou a mají ji užívat jen v den své korunovace a týž den ji uložit na noc do pražské sakristie, a to pod trestem vyobcování z církve, který by pro to vynesl pan papež.
Beneš Krabice z Weitmile k roku 1347
![]()
Král pak daroval korunu, jíž sám byl korunován, svatému Václavu, aby byla v určených dnech v Pražském kostele vkládána na jeho hlavu a ustanovil, že všichni čeští králové, jeho nástupci, mají být korunováni touto korunou a mají ji užívat jen v den své korunovace a týž den ji uložit na noc do pražské sakristie, a to pod trestem vyobcování z církve, který by pro to vynesl pan papež.
Beneš Krabice z Weitmile k roku 1347
corona sancti Wenceslai