MIROSLAV HRIC Mistři české numizmatiky
Miroslav Hric patří k nejznámějším slovenským autorům ražené numizmatiky.
Rodák ze Žiaru nad Hronom pochází z umělecky založené rodiny: už jeho děd byl kovorytcem razidel v kremnické mincovně a výtvarníkem byl i jeho otec. V roce 2000 úspěšně ukončil Školu užitkového výtvarnictví a nastoupil do sochařského ateliéru na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. O devět let později obhájil doktorandské studium v oboru kresba...
Miroslav Hric má za sebou čtrnáct samostatných výstav a řadu sympozií doma i v zahraničí. Mezi odborníky, kteří ovlivnili Hricův umělecký vývoj, patří jeho učitelé akademičtí sochaři Ivan Lipták a Ján Hoffstädter. Miroslav Hric realizoval pamětní mince pro Českou národní banku, Národnú banku Slovenska, Pražskou mincovnu a další zadavatele. K jeho posledním pracím patří medaile upomínající na sté výročí narození pražského architekta Antonína Balšánka. Miroslav Hric žije a tvoří v Banské Štiavnici, ve městě historicky spjatém s těžbou drahých kovů, z nichž pak kremnická mincovna razila proslavené mince.
Pane Hrici, máte spočítáno, kolik medailí a mincí jste do dnešního dne vytvořil a realizoval?
Vůbec netuším. Mám takovou filozofii, že každou novou minci se snažím dělat lepší oproti té minulé, takže počty nebo úspěchy se příliš nezabývám. Dodnes vlastně ani nemám katalog, který by všechny práce nějak shrnoval. V budoucnu ho ale plánuji udělat.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
Německá platidla po 2. sv. válce (2) Měnová reforma 1948
Po skončení druhé světové války se německá ekonomika ocitla v troskách.
Spojeneckým
bombardováním, ale i Hitlerovou taktikou spálené země se všechny velké průmyslové
závody proměnily v ruiny, města přišla o téměř 20 % bytového fondu a všudypřítomný
zmatek a nedostatek i těch nejzákladnějších surovin byl cítit na každém kroku. Není tedy
divu, že stabilizace a nastartování německé ekonomiky se v prvních poválečných letech
stala jedním z prvořadých cílů okupačních mocností.
Jak jsem v první části tohoto seriálu uvedl, už od počátku třicátých let dochází v Německu k rostoucí regulaci cen vybraných výrobků a později i k zavedení přídělového systému. Zprvu jen pro průmyslové suroviny, později ale i pro věci denní potřeby a potraviny.
Takto nastavenou regulací se sice podařilo zabezpečit alespoň základní distribuci vybraných produktů, na druhou stranu to však s sebou přinášelo i neblahé efekty ve smyslu rozmáhajícího se černého trhu a často i tezauraci platidel, neboť ceny plně neodrážely
realitu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU