Zlato a stříbro na území Československa

V Čechách se ložiska zlata nacházejí na šestině území. Zlato se zde těžilo od pradávna. Odhady celkové těžby v průběhu historie se pohybují od 60 t do 1000 t. První zlatý boom se patrně odehrál v době bronzové (1800-700 př.n.l.). První zlatý předmět z českého zlata, starý asi 3700 let, pochází z archeologického výzkumu na Hradišti u Vršovic na Písecku.

Druhý zlatý boom během osídlení Kelty ve 2.-1. století př.n.l., kteří z něj vyráběli šperky, snad i součásti brnění, ale především razili mince, nacházené dnes při archeologických výzkumech ve střední Evropě. Třetí zlatý boom ve středověku 12.-14. stol. n.l. Jan Lucemburský od. r. 1325 razil zlaté mince nazývané florény, které měly funkci mezinárodního platidla. Karel IV. koupil Braniborsko za půl milionu zlatých mincí, které patrně pocházely z českého zlata. Rovněž koruna českých králů (1,5 kg zlatého plechu o síle 1 mm), kterou nechal vyrobit, je ze stejného zdroje.

V moderní historii se těžba kromě náhodných nálezů pohybovala na hranicích rentability. V r. 1968 zastavena těžba v posledním regulérním dole u Jílového. Od té doby probíhají pouze průzkumné práce.
 

Kremnica
Kremnická mincovna razí mince nepřetržitě již 680 let. Historie tohoto podniku se začala odvíjet 17. listopadu 1328, kdy uherský král Karel Robert z Anjou vydal listinu zakládající mincovnu a povýšil osídlení na bohatých nalezištích zlata na svobodné královské město Kremnica. Více informací zde


Kroměříž
Mincovnictví olomouckých biskupů zaujímá v kontextu historie platidel na území našeho státu ojedinělé místo. Je dokladem výlučného postavení olomouckého biskupství v rámci Moravy a celého Českého království. Svým rozsahem se po jedno a půl století (pomineme-li období středověku) znatelně podílelo na celkovém množství oběživa na Moravě. Je rovněž projevem a reprezentantem ve své době typického ekonomického osamostatnění církevní šlechty, využívající mincovního privilegia, uděleného panovníkem, k potvrzení své suverenity. Více informací zde


 

Kutná Hora
České Muzeum stříbra spravuje více než 170 000 sbírkových předmětů. Obrovský a ve své specializaci významný je především fond numismatický (zahrnuje mince, medaile, státovky, bankovky atd.). Dosahuje cca 19 000 kusů. Výtvarný fond o 9 000 kusech sbírek zahrnuje obrazy, kresby, grafiky i plastiky. Rudy, minerály, horniny a sbírky paleontologické jsou uloženy v počtu téměř 7 000 ks ve sbírkách geologických.. Více informací zde


Nový Knín
První zmínka o mincovně v Kníně se datuje k roku 1464. Zde se vytěžené zlato slévalo v pruty a ty se předávaly do mincoven v Praze a Kutné Hoře. V roce 1561 byl Knín sídlem perkmistrovského úřadu. Původní stavba v místě dnešní mincovny byla postavena v renesančním slohu, později ale vyhořela. Více informací zde


Praha
- Numismatické oddělení Národního muzea
- Expozice ČNB - Lidé a peníze