Mincovnictví olomouckých biskupů zaujímá v kontextu historie platidel na území
našeho státu ojedinělé místo. Je dokladem výlučného postavení olomouckého
biskupství v rámci Moravy a celého Českého království. Svým rozsahem se
po jedno a půl století (pomineme-li období středověku) znatelně podílelo
na celkovém množství oběživa na Moravě. Je rovněž projevem a
reprezentantem ve své době typického ekonomického osamostatnění církevní
šlechty, využívající mincovního privilegia, uděleného panovníkem, k
potvrzení své suverenity. Svým uceleným charakterem, vypovídací hodnotou,
pestrostí ražeb a v neposlední řadě výtvarným provedením, sledujícím všechny
znaky vývoje barokního slohu, je již po staletí předmětem zájmu
numismatiků, historiků a historiků umění. Mezi církevními subjekty okolních
zemí snesou svým významem srovnání s olomouckým mincováním snad pouze ražby
biskupů salzburských a vratislavských.
V Kroměříži, sídelním městě olomouckých biskupů, se s výjimkou několika
přechodných období odehrávala veškerá ražba jejich mince v novověku. Císař
Rudolf II. ve své listině udělené kardinálu Dietrichsteinovi 5. ledna 1608
přenáší do Kroměříže mincovní právo olomouckých biskupů ze zaniknuvšího
hradu Podivína.
Ražba v Kroměříži probíhala od počátku vlastní realizace privilegia někdy
koncem roku 1613 až do zrušení mincovny v roce 1759 za biskupa Egkha. Výjimkou
byla období let 1624-36, kdy kardinál Dietrichstein razil minci ve vládních
mincovnách v Brně a Olomouci a roky 1659-64, kdy byla mincovna rozhodnutím
arcivévody Leopolda Viléma přenesena do Vyškova. Po zániku vlastní
biskupské mincovny využívali ještě někteří biskupové omezeného práva
ražby mince ve vídeňské císařské mincovně.
Dnešní budova kroměřížské mincovny na Sladovnickém předměstí, poslední
dochovaná na Moravě, pochází z roku 1665. Dal ji postavit Karel II.
Liechtenstein a biskupská mince se zde razila až do roku 1756, kdy z ní vyšel
poslední tolar biskupa Troyera. Zcela poslední ražbou pak byla intronizační
medaile Ekghova z roku 1759.
Kde probíhalo v Kroměříži mincování za Dietrichsteina před stavovským
povstáním není známo, snad přímo v prostorách biskupské rezidence, i když
vzhledem k charakteru provozu mincovny spíše v některé z přilehlých hospodářských
budov. Leopold Vilém razil svou minci v padesátých letech ve staré budově
mincovny, která vyhořela za požáru města v roce 1656. Dle Peřinky stála v
místě dnešního arcibiskupského gymnázia a po roce 1665, kdy byla postavena
mincovna nová, byly na jejím místě biskupské stáje.
O stavbě nové mincovny nás zpravuje podrobně F. V. Peřinka ve svých Dějinách
města Kroměříže. Dle něho byla stavba mincovny dokončena již v roce
1665, zastřešena pak příští rok. Část strojů byla poháněna vodou ze
sousedního mlýna, mincovní válce byly vyrobeny v pernštejnských hamrech.
Vybavení mincovny bylo na tehdejší dobu velmi progresivní a zajišťovalo
velmi efektivní ražbu. Hned v roce 1668 mincovna opět podlehla požáru a
musela být znovu opravována. Z rychlosti výstavby je vidět, jak na jejím
brzkém zprovoznění podnikavému biskupovi záleželo, neboť očekával velké
zisky, které potřeboval pro uskutečnění svých rozsáhlých stavebních
projektů. V následujících letech mincovna produkuje velké množství mincí,
prý větší, než císařská mincovna ve Vratislavi. To bylo samozřejmě
trnem v oku císařské administraci, která po celou dobu mincovny usilovala o
odejmutí mincovního práva olomouckým biskupům. Po Karlu II.
Liechtensteinovi zde razili mince a výtvarně dokonalé medaile i biskup Karel
III Lotrinský, kardinál Schrattenbach, biskup Jakub Arnošt Liechtenstein a
kardinál Julius Troyer. Jeho nástupce Leopold II. Bedřich Egkh již mince
nerazí a jsou známy pouze intronizační medaile. Biskup Maxmilián Hamilton a
arcibiskupové Colloredo-Waldsee a Rudolf Jan realizují své ražby již ve vídeňské
mincovně pod kontrolou císařských úředníků. Rudolf Jan je pak zcela
posledním vydavatelem mincí s erbem olomouckých biskupů.
O osudech kroměřížské biskupské mincovny podrobně s vyobrazením všech
ražeb pojednává publikace " Mincovnictví olomouckých biskupů a
arcibiskupů 1608-1820" od členů ČNS pobočky Kroměříž - Jana
Videmana a Dana Suchomela.
Prameny :
http://www.numismatika.cz/Mincovna
Zlato v Československu :
|
|
FRANTIŠEK KNÍŽE DIETRICHSTEIN
KARDINÁL
1599-1636
Obnovitel téměř zapomenutého práva olomouckých biskupů razit vlastní
minci. První mince razí od roku 1613 pravděpodobně v prostorách kroměřížského
zámku a to až do roku 1619. V roce 1624 razí kardinál mince v Brně a následně
v Olomouci a to až do své smrti v roce 1636.
Téměř všechny ražby kardinála jsou velmi vzácné.
replika mince olomouckého biskupa
kardinála Fr.
Dietrichsteina
autor ak. sochař Jan Lukáš
průměr: 40 mm,
hmotnost: 29 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana s opisem
|