Terezínské poukázky
Platidla židovského ghetta
Tématika poukázek koncentračních, zajateckých a pracovních táborů za druhé světové války je nesmírně rozmanitá. Známé jsou nejen papírové poukázky (Oranienburg, Osvětim, Buchenwald…), ale také kovové1 (Linzmannstadt). V neposlední řadě nelze opomenout ani skutečnost, že vedle mnoha typů poukázek určených pro výplatu vězňů, existovaly také markové poukázky pro dozorce, převážně z řad jednotek Waffen SS.
V Třetí říši se takřka každý koncentrační tábor skládal krom hlavního kmenového tábora i z mnoha menších pobočných, většinou pracovních, táborů. Odhaduje se, že celkový počet pobočných pracovních táborů dvaceti známých koncentračních táborů na celém území nacistického Německa byl asi jeden tisíc. V prostoru dnešní České republiky se nacházelo hned několik takov ých pobočných táborů dislokovaných zejména v oblasti Sudet. Například jen samotný Gross-Rosen měl jen v Čechách 16 táborů a další desítky ve Slezsku. Vedle pracovních táborů na Liberecku, Mostecku, Karlovarsku a mnoha dalších místech, je dnes u nás nejznámější právě terezínský tábor.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
Bhútán Stručné poznámky k notafilii
V úvodu je potřebné vzpomenout vývoje bhútánského monetárního systému. Základní měnovou jednotkou je 1 ngultrum.
Ten byl zaveden v roce 1974, kdy vystřídal bhútánskou rupii. Bhútánská rupie byla v paritě s indickou rupií (viz dále), která v Bhutánu obíhala společně s rupií bhútánskou.
V roce 1928 se začala razit mince v hodnotě půl bhútánské rupie, označována jako 1 tikčung. Podobnou mincí byla zlatá mince 1 sertum, která odpovídala 100 bhutánským rupiím (v téže paritě indickým rupiím). Byla určena výhradně sběratelským účelům.
Prvním emitentem bankovek Bhutánu byl Royal Government of Bhutan.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
SLOVENSKÉ-MINCE.SK
