150. VÝROČÍ BITVY U HRADCE KRÁLOVÉ Pamětní mince 200 Kč 2016 II
Bitva u Hradce Králové, známá také jako Bitva u Sadové nebo Bitva na Chlumu se stala rozhodující bitvou prusko-rakouské války.
Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2016 je mince ke 150. výročí bitvy u Hradce Králové, kterou vydala Česká národní banka 29. června 2016 na základě vyhlášky č. 165/2016 Sb.
Odehrála se 3. července 1866 severozápadně od Hradce Králové a střetla se v ní vojska Pruského království v čele s králem Wilhelmem I. a náčelníkem generálního štábu generálem Helmuthem von Moltkem s vojsky Rakouského císařství a Saského království v čele s polním zbrojmistrem Ludwigem von Benedekem. Bitvy se zúčastnilo téměř půl milionu vojáků a jde tak o největší vojenské střetnutí na území dnešní České republiky, které skončilo rozhodujícím vítězstvím Pruska. V rakousko-saské armádě bylo téměř 6000 padlých, přes 8000 zraněných a přes 22 000 zajatých, v pruské armádě téměř 2000 padlých a 7000 zraněných. Po několika dalších menších střetech skončila prusko-rakouská válka podpisem mírové smlouvy (tzv. Pražského míru) 23. srpna 1866 v Praze.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
Heraldika na mincích a medailích (3) Ve znamení kříže
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské.
Dotyk středověké heraldiky je neúplný, pokud zahrnuje jen znaky zemské, rodové a městské. Čtenáři předchozích dvou dílů našeho vyprávění chybí heraldika církevní. Abychom se s ní aspoň letmo seznámili, musíme se vrátit až k okamžiku, který předcházel první křížové výpravě.
Svah při okraji francouzského města Clermont byl plný vzrušeně gestikulujících lidí. Z davu se opakovaně ozývalo volání „Deus le volt“ (Bůh tomu chce) a nad hlavami zástupů se tu a tam objevovaly dokonce tasené meče. Papež Urban II., který právě ukončil svou plamennou řeč ke shromážděným, sledoval s mírným překvapením účinek svého proslovu. Nemohl tušit, že právě dalekosáhle zasáhl do vývoje dějin středověku.
27. 11. 1095 v Clermontu končilo zasedání církevního koncilu a témata, o kterých se jednalo, většinou nebyla v ničem převratná. Na závěr koncilu papež vyzval všechny západoevropské křesťany nejen k zajištění bezpečnosti poutníků, ale i k osvobození svatých míst z rukou nevěřících. Podobné výzvy zazněly už předtím, ale tentokrát byla odezva neobvykle silná a spontánní. Místo obvyklých nikam nevedoucích akademických debat začala rovnou vznikat armáda. K těm prvním, kteří se chápali zbraní už na shromáždění v Clermontu, se začaly připojovat tisíce dalších po celé Evropě. Lidi všech stavů spojovala nesourodá směs motivací. Naděje na odpuštění hříchů vedle snahy utéct z nesnesitelných životních podmínek, ideály osvobození Božího hrobu vedle touhy získat kořist kdesi na východě. Všechny však sjednocoval kříž, který si malovali nebo přišívali na oděvy.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
