PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (7)
Mešita al-Azhar v Káhiře
V tomto díle se podíváme do míst, kde vznikly pyramidy a protéká úrodný Nil. Tuto bankovku jste možná na dovolené drželi v ruce, nebo si ji jako suvenýr dovezli domů. Památkou na této bankovce je mešita al-Azhar, která bývá označována západním světem jako Vatikán islámu. Nachází se v hlavním městě Káhiře. Vítejte v zemi písku, v Egyptě.
V tomto díle se podíváme do míst, kde vznikly pyramidy a protéká úrodný Nil. Tuto bankovku jste možná na dovolené drželi v ruce, nebo si ji jako suvenýr dovezli domů. Památkou na této bankovce je mešita al-Azhar, která bývá označována západním světem jako Vatikán islámu. Nachází se v hlavním městě Káhiře. Vítejte v zemi písku, v Egyptě.
Historie
Mešita al-Azhar byla založena Jawharem al-Siqilly v roce 970 a její název v překladu znamená Zářící mešita. Uplynulo 18 let od dostavby mešity a v areálu al-Azhar vzniká univerzita, která se nyní honosí titulem „nejstarší na světě“.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
Michal Vitanovský čerpá inspiraci z historie
Michal Vitanovský patří k nejvýznamnějším a zároveň k nejvytíženějším autorům
českých pamětních medailí a mincí.
Michal Vitanovský patří k nejvýznamnějším a zároveň k nejvytíženějším autorům
českých pamětních medailí a mincí. Jenom ražených realizací má na svém kontě více
než sto. Spolu se sedmi stovkami litých artefaktů tak vytvořil dílo obdivuhodného
rozsahu. Od devadesátých let se zabývá také tvorbou insignií. Je autorem nejvyššího
českého státního vyznamenání Řádu bílého lva. Až do roku 2004 pravidelně vystavoval
na přehlídkách mezinárodní federace medailérů (FIDEM). Michal Vitanovský je nejen
významný sochař a medailér, ale také autor odborných textů, polemik a esejí. Založil
občasník AUM (časopis Asociace umělců medailérů), který několik let ve vlastní režii
vydával a do něhož přispíval vtipnými postřehy.
Jste autorem nejvýznamnějšího českého státního vyznamenání, Řádu bílého lva. Předpokládám,
že při jeho návrhu jste byl svázán přísnými parametry, do nichž jste se musel vejít…
Je to tak. Jedná se o poměrně konzervativní disciplínu. Když dostanu například zadání na medaili k výročí pana toho a toho, řeknou, že na jedné straně má být portrét, ale revers většinou zůstává plně na autorovi. U řádů je naproti tomu přesně definováno, co bude obsahovat, což trochu svobodnějšího ducha děsně dráždí. Třeba takový Jirka Harcuba se nerad nechává svazovat, a když jsme absolvovali soutěž, tak mu vadilo, že jsou ty věci rozepsané přesně na milimetry.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
