JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (23) Ražba medailí ke vstupu ČR do NATO a EU
Historická spojení mincoven a panovnických rodů není náhoda.
Vladař bez ražeb peněz nemůže spravovat svoji zemi bez úředníků, natož pak bez vojska. Takové vládnutí něco stojí, a tak není divu, že historie vladařů a ražby peněz spolu úzce souvisejí. Přestože jablonecká mincovna není státní institucí o dění kolem se musí intenzívně starat, neboť kde hledat náměty pro svoji emisní činnost než v nových politických událostech, které uspořádání společnosti v porevolučních dobách, na přelomu 20. a 21. století, přineslo.
Kolo dějin se nápadně otočilo. Orientace na východ ztratila své hybné síly. Instituce a organizace, kterými se sovětský blok řídil rychle zanikly. Nově vzniklá Česká republika po 1. lednu 1993 nemohla zůstat někde uprostřed dvou bývalých světových bloků. Noví političtí vůdcové si byli vědomi, že na západ od našich hranic existují funkční demokracie, které spolupracují v novém ekonomicko-politickém smluvním celku, pod názvem „Evropská unie“. Prozíravý politik, předseda vlády Václav Klaus, dne 17. ledna 1996 podepsal žádost o přípravě vstupu ČR do EU. Bouřlivé události v bývalé Jugoslávii si žádaly rychlé řešení. Vždyť se v Evropě znovu válčilo. V krizi zmítané Rusko po rozpadu Sovětského svazu nebylo schopno zasáhnout. Severoatlantická aliance urychleně hledala spojence pro řešení krvavého konfliktu, o kterém nikdo netušil, jak skončí a kam se může dál rozšířit. Zájem o vstup do této aliance byl pro nově vzniklé demokracie v Polsku, Maďarsku a České republice nutností. Tyto tři země, dne 12. března 1999, podpisy svých ministrů zahraničních věcí v americkém Independente, se staly novými členy vojenského paktu NATO.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
PAMÁTKY NA BANKOVKÁCH (6)
Římská aréna v Pule
Bankovky s tématem Římské arény v Pule s nominální hodnotou 10 kuna se objevily již v roce 1993/1994. Později také v následujících emisích z let 1995, 2001, 2004 a 2012. V katalogu SCWPM jsou evidovány pod označením SCWPM P#29, 36, 38a, 43, 38b. Emitentem je Hrvatska narodna banka.
Chorvatskou měnou je kuna (s mezinárodním kódem HRK) a dělíme ji na 100 lipa. Tato měna nahradila v roce 1994 bý valou měnu chorvatský dinár. Chorvaté měli již v minulosti možnost poprvé platit kunami, a to v období 2. sv. války.
Historie
Pula – město s přístavem v zátoce se nachází na samém jižním okraji Istrijského poloostrova. Jednou z největších atrakcí tohoto města je Římská aréna, která je vyobrazena na reversu výše zpodobněné bankovky.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU