Zelené peníze 2012 Zvláštní ražby anglických panovníků
Už po šestapadesáté královna Alžběta II. stala hlavní postavou speciálního obřadu (jen
čtyřikrát vynechala).
5. dubna tohoto roku rozdávala v Yorku starším poddaným takzvané
Maundy money. Jedná se o velikonoční tradici (Maundy Thursday = Zelený čtvrtek), o níž jsou
dochované záznamy už od dob krále Davida I. (1272–1307).
Kdysi na tuto slavnost vysílali králové (a královny) pouze své prostředníky. Panovník se tohoto ceremoniálu pravidelně zúčastňuje až od roku 1931, kdy Jiří V. položil základ této novodobé tradice a peníze distribuoval sám. Ovšem speciální mince pro tuto příležitost nechal razit už Karel II. (1660–1685). Tehdy nebyly mince ještě datovány. Od roku 1670
se mince příliš nezměnily.
Mince
Tradice ukládá panovníkovi, aby vždy na velikonoční čtvrtek rozdal potřebným starým občanům, které vybere a doporučí klér, zvláštní obnos peněz. Jednalo se vždy o váček
se čtyřmi stříbrnými mincemi ( jejichž kupní síla se přirozeně časem měnila).
1 penny 0,5 g/11 mm
2 pence 0,9 g/13 mm
3 pence 1,4 g/16 mm
4 pence 1,9 g/18 mm
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
ČESKOSLOVENSKÉ ZKUŠEBNÍ RAŽBY Pozvánka na aukci
Začátek první republiky nebylo jen o formování vlády a volbě našeho prvního prezidenta, ale byla to doba, kdy jsme se museli rozhodnout, jakou měnou budeme nově platit.
Věřte, že finální označení koruna a haléře to neměli tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Mohli jsme platit řepou, sokolem, frankem, rašínem, hřivnou…
S datem 10. dubna 1919 vchází v platnost zákon, který zavádí novou československou měnu. Název koruna byl pouze dočasný a navazoval na tradici z Rakousko-Uherské monarchie, kde se korunami a haléři platilo od roku 1892. První československá mince byl 20 a 50haléř z roku 1921, následovaný 10 haléřem a 1 korunou z let 1922, později se přidal 2 haléř, Guttfreundova slavná pětikoruna, 10 a 20 koruna a netypický 25 haléř. Jaká ale byla cesta k finální podobě prvorepublikových mincí? Bylo potřeba vyhlásit soutěž, dle jasně daných parametrů, jako tomu je dodnes. Zde přicházejí na řadu umělci, rytci (Šejnost, Španiel, Guttfreund, Čejka, Horejc a další), kteří ve své dílně dají podobu svému návrhu. Z těchto návrhů je později komisí vybráno několik nejúspěšnějších, zpravidla tři, které pak v mincovně dostávají podobu zkušebních odražků. Co to vlastně je? Jsou to mince, které se v mincovně zhotovovaly na zkoušku podle několika výtvarných návrhů, jako podklad na výběr nejvhodnějšího modelu a slitiny a k posouzení technických parametrů mince.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
