Václav II. Medaile k výročí korunovace
Korunovace českého krále Václava II. je motivem nové stříbrné pamětní medaile, kterou podle návrhu akademického sochaře Zbyňka Fojtů vyrazila Pražská mincovna a. s. Novinka je sběratelům dostupná od poloviny ledna.
Pamětní medaile Korunovace Václava II. je v yražena z čistého stříbra o hmotnost jedné trojské unce, což je přibližně 31,1 gramu.
„Dominantu lícní strany t voří centrálně umístěný detail okna z kláštera cisterciaček na Starém Brně, který založila Václavova manželka Eliška Rejčka,“ popsal novinku autor návrhu sochař a medailér Zbyněk Fojtů. Motiv doplňují dva zemské znaky: na levé straně český lev,
na pravé pak polská orlice. „Rubovou stranu zdobí postava krále Václava v mladém věku s královským jablkem a žezlem v rukou,“ dodal Fojtů a poukázal na mincovní okraj, který kopíruje nápis KORUNOVACE VÁCLAVA II. ČESKÝM KRÁLEM, doplněný o letopočet královy korunovace, jímž byl rok 1297.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2012.
Německá platidla po 2. sv. válce (6) Euro
Německá marka, symbol síly a prosperity německého hospodářství, se po téměř 53 letech ocitla na seznamu zaniklých národních měn, které byly k 1. 1. 2002 nahrazeny společnou evropskou měnou EURO.
V této šesté části se na problematiku EURA opět podíváme především z německého pohledu a detailní popis přenecháme do samostatných příspěvků.
Po druhé světové válce bylo hospodářství evropských zemí silně zasaženo. Na celém kontinentu se projevoval nedostatek spotřebního zboží i potravin což už ve válečných letech vedlo k zavedení přídělového (lístkového) systému. Vyskytovaly se i případy opětovného vydávání nouzových platidel, ostatně jak tomu bylo i za první světové války i když nutno podotknout, že zdaleka ne v tak velkém rozsahu. V mnohých zemích byly tak vlády přinuceny k nejrůznějším měnovým opatřením. Snaha vyhnout se dalšímu konfliktu vedla státy k hledání optimálního uspořádání, které postupem času přerostlo v proces evropské integrace. Proces postupného sjednocování a integraci po mnoha letech a peripetiích vyvrcholil podepsáním Maastrichtské smlouvy v únoru 1992. Ta sestává ze tří pilířů. Prvním pilířem je stávající Evropské společenství, druhým nově založená Společná zahraniční a bezpečnostní politika a třetím pilířem je spolupráce v oblasti práva a vnitřních věcí. Na jejím základě bylo rovněž dohodnuto, že se společnou měnovou jednotkou členských zemí Evropské měnové unie (EMU) stává euro. Do EMU vstoupily všechny členské země EU kromě Velké Británie, Dánska a Švédska. Maastrichtská smlouva obsahuje podrobný časový plán postupu k měnové unii a popisuje rozdělení do tří etap.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
