Výrobní defekty na mincích (1) Stručný pohled do historie výroby mincí
Mincovní technika je vždy charakteristická pro určité historické období a mění se s technickým pokrokem.
Budeme se proto nejprve zabývat způsoby odpovídajícími dobové technické úrovni, kterými bylo zejména v našich historických zemích v průběhu desíti staletí v mincovnách zajišťováno mincovní dílo. Konečným produktem tohoto souboru na sebe navazujících výrobních činností byla ražená mince.
Mincovní dílo se zjednodušeně řečeno skládalo ze třech základních fází: A - přípravné (příprava mincovního kovu: jeho čištění od zbytkových příměsí z hutní výroby, legování pro získání mincovní slitiny předepsané ryzosti, lití cánů a jejich žíhání), B – mincířské (výroba střížků: zhotovování plátů a jejich úprava klopováním a kvečováním, žíhání a bělení, vážení) a C – pregéřské (ražení mincí). Dříve než se mohlo přistoupit k finální fázi celého náročného technologického procesu tj. k vlastní ražbě mincí, bylo nutné, aby zvláštní, často nezávislá dílna zhotovila a dodala mincovní razidla. Je pochopitelné, že i výroba razidel prošla v průběhu staletí řadou proměn – od puncovní techniky 10. století, přes umělecky vrcholnou dobu rytých obrazů českých denárů 12. století zpět k puncovní technice doby grošové a tolarové až ke strojové výrobě již velmi blízké té dnešní. Pokud se týká vlastní ražby mincí i ona prošla složitým vývojem od ruční ražby přes první jednouché stroje k technicky vyspělým mechanickým ražebním lisům.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
Jáchymovské tříkrejcary Ferdinanda II. z roku 1629 a 1631 bez mincovní značky
Ražby císaře Ferdinanda II. (1619-1637) jsou a pravděpodobně ještě dlouhou dobu budou zdrojem nových poznatků v oblasti typologie habsburských ražeb první poloviny 17. století.
Celá doba vlády Ferdinanda II. byla poznamenána třicetiletou válkou a to se samozřejmě odrazilo i v mincovní produkci. Mincovny v říši, české nevyjímaje, produkovaly v tomto období značné množství mincí ke krytí válečných výdajů. Z drobné mince patří mezi nejrozšířenější ražby tříkrejcary, ražené prakticky ve všech vládních mincovnách. Před více než patnácti lety jsem získal pro svou sbírku tříkrejcary bez značky mincovny či mincmistra s letopočty 1629 a 1631 na první pohled typicky české provenience, které tehdy nebyly podchyceny v žádném soupisu českých ražeb císaře Ferdinanda II.1 Popis a fotodokumentaci obou ražeb jsem tenkrát jako v řadě jiných případů poskytl Ing. Halačkovi k zapracování do prvního doplňku jeho soupisu mincí zemí Koruny české.2
Popis mincí
Čechy, Ferdinand II., tříkrejcar s letopočtem 1629 bez značky mincovny i mincmistra, průměr 20,5×20,3 mm, hmotnost 1,53 g, ryzost nezjišťována
av: Portrét Ferdinanda II. zprava s vavřínovým věncem na hlavě, s okružím mírně prohnutým podle brady a v brnění překrytém pláštěm. Vše v hladkém kruhu dole přerušeném.
Opis: FERDI•II•D•G•R (3)
I•S•A•G•H•B•REX•
Na obvodu nevýrazný provazcovitý nebo perlový kruh.
rv: Uprostřed je korunovaný císařský dvojhlavý orel s korunovaným štítkem na prsou. Vše je v hladkém tenkém kruhu nahoře přerušeném korunou, která odděluje začátek a konec opisu.
Opis: ARCH•AV•DVX
(3) BV•MA•M•1629
Na obvodu nevýrazný provazcovitý nebo perlový kruh.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU