České šlechtické rodové ražby 16.–17. století Návštěva galerie
Výstav s numismatickou tematikou je u nás jako šafránu a tak mě mrzí, že o této extrémně zajímavé jsem se dozvěděl až několik dní před jejím koncem, takže vy, čtenáři, ji už bohužel nestihnete shlédnout.
I tak mi dovolte o výstavě alespoň poreferovat.
Výstava České šlechtické rodové ražby 16.-17. století proběhla od 25. července do 24. října 2012 v Galerii České spořitelny v Rytířské ulici v Praze. Podzemní prostory této galerie jsou pro takovou výstavu víc než vhodné. Návštěvník je krásně oddělen od každodenní reality a má možnost se soustředit pouze na vystavené objekty. Těmi byly kopie mincí, jež zpracovalo Konzervátorské pracoviště Východočeského muzea v Pardubicích. Originály mincí ze své numizmatické sbírky pro zhotovení kopií pro výstavu zapůjčilo Východočeské muzeum v Pardubicích, které se pyšní nádhernou sbírkou (navíc vystavenou).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012.
Zapomenuté medailony Dvě vzácné medailérské práce s portrétem TGM
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů.
Profesor Masaryk oficiálně vstoupil do politiky v roce 1890, když se stal členem strany mladočechů1. V roce 1891 byl za mladočechy zvolen poslancem rakouské říšské rady i českého zemského sněmu, ale pro rozpory s vedením mladočeské strany se o dva roky později obou mandátů vzdal. V tomto období zastával program autonomie českých zemí v habsburské monarchii, odmítal český nacionální radikalismus a propagoval politiku postupného posilování českého hospodářského a kulturního postavení a demokratizace politického života
v rakousko-uherské monarchii.
V roce 1900 založil Českou stranu lidovou, která byla o šest let později přejmenována na Českou stranu pokrokovou. V této straně našel Masaryk prostor pro prezentaci svých názorů a v letech 1907 a 1911 za ni byl zvolen poslancem. Až do roku 1914 stál v jejím čele. Již před první světovou válkou ostře vystupoval proti rakousko-uherské politice na Balkáně i proti perzekuci jihoslovanského národního hnutí. Postupně stále více přecházel na stranu radikálního protirakouského křídla české politiky. Masaryk záhy po vypuknutí světové války rozpoznal, že přišla dějinná chvíle k opětovnému dosažení české politické svébytnosti. Stál u zrodu domácího odboje a v prosinci 1914 odešel do zahraničí, aby získal vlády dohodových mocností pro národně osvobozenecký program Čechů a Slováků. Společně s Edvardem Benešem a Milanem Rastislavem Štefánikem se postavil do čela čs. zahraničního odboje.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
