20 A 100 ŠEKELŮ
Doplnění nové řady izraelských bankovek
Koncem listopadu loňského roku vydala izraelská emisní banka Bank Jisrael (Bank of Israel) dvě banovky v hodnotě 20 a 100 nových šekelů (NIS). Tím doplnila a zároveň uzavřela novou řadu izraelských bankovek, z nichž jsou již v oběhu bankovky v hodnotách 50 NIS (od září 2014) a 200 NIS (od prosince 2015). Plánovalo se též vydání bankovky v hodnotě 500 NIS, jehož realizace je zatím odložena.
20 NIS
Dvacetišekelová bankovka nese na lícní straně portrét židovské básnířky Rachel Bluwsteinové (1890 Saratov – 1931 Tel-Aviv). Byla nazý vána prostě Rachel nebo též básnířka Rachel. Narodila se jako jedenáctá dcera Isera-Lejba a Sofie Bluwsteinových. Z matčiny strany byla vnučkou kyjevského rabína Mošeho Mandelštama. Dětství prožila v Poltavě na Ukrajině, kde navštěvovala ruskojazyčnou židovskou školu. Její otec dbal na dodržování židovských tradic a matka se jí snažila posky tnout co nejširší vzdělání v duchu židovského osvícenství – haskaly, což zahrnovalo též v ýuku moderní, tehdy znovuobrozené hebrejštiny. Roku 1909 se Rachel se svou sestrou Zuzanou přistěhovaly do tehdejší osmanské Palestiny. Obě se nejdříve usadily v Rechovotu a poté Rachel přesídlila do kibucu Kvucat Kineret na břehu Galilejského jezera.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.
Ze světa kovových známek (7) Známky v pohostinstvích
Samozřejmostí provozu hostinců, hotelů, kaváren i dalších pohostinství v minulosti byly známky zpravidla kovové vydané k rozmanitým účelům použití. Společné měly jedno – většina
z nich usnadňovala a zjednodušovala provoz podniku.
Nejstarší známé kovové známky pohostinských podniků z našeho území jsou pražského původu. Nechaly je vyrazit některé staropražské hostince již v polovině 19. století. Nesly označení Abonement Marke (obr. 1), Speise Marke, později i české legendy Oběd v předplacení (obr. 2),
Předplacení na 1 oběd (obr. 3), Jídelní známka a sloužily jako předplatné na oběd. Tím, že při jejich nákupu byla poskytována sleva, zajišťovaly podniku zákazníky a byly tak jedním z prostředků konkurenčního boje. Většina jich byla popsána již v numismatické literatuře druhé poloviny devatenáctého století. První zmínka o těchto ražbách je v prodejním katalogu Killianovy sbírky, kde byl nabízen konvolut o 25 kusech1. Do své neméně obsáhlé sbírky českých ražeb je zařadil i Max Donebauer2. Podobně fungovaly pohostinské známky z pozdější doby, zejména z první poloviny minulého století s nominálními hodnotami 1 oběd (obr. 4), Menu (obr. 5), nebo jen s vyobrazením překříženého příboru (obr. 6).
Známky užívané v hostincích s hodnotou znějící na určitý objem nápoje, obyčejně 1/2 (obr. 7) nebo 1 litr piva nebo jen na blíže neurčené množství – Ein Glass (obr. 8), 1 pivo (obr. 9) či 10 piv (obr. 10), sloužily jako předplatné na oblíbený nápoj. Podobně jako u známek na jídlo i u těchto známek byla při jejich hromadném nákupu předem poskytována sleva. Mezi ražbami pohostinství jsou známky na pivo a další nápoje počtem největší skupinou.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
