Nové euromince z drahých kovů razí pařížská mincovna
Pařížská mincovna ( Monnaie de Paris ) přichází s novým konceptem ražby oběhových mincí z drahých kovů.
Paříž, 15.6.2009 - Pařížská mincovna ( Monnaie de Paris ) přichází s novým konceptem ražby oběhových mincí z drahých kovů.
Vysoká nominální hodnota. Ta je klíčem k mimořádnému zájmu, který tyto nové mince v loňském roce vyvolaly nejen u sběratelů a investorů ale i u dalších Evropanů kteří dosud numismatice nevěnovali žádnou pozornost.
I přes fakt že jsou tyto mince vydávány v nezvykle vysokém nákladu, celá emise loňského roku je již vyprodána.
V této sérii jsou vydávány čtyři různé mince. Nominální hodnotu 10€ a 25€ nesou stříbrné mince. Dvě zlaté mince mají nominální hodnoty 100€ a 250€. Evropany bez rozdílu přitahuje právě kombinace vysoké nominální hodnoty mincí a fakt že jejich emisní cena je jen nepatrně větší než nominální hodnota.
Nákupem těchto mincí tak prakticky jenom měníte "obyčejná" měděná eura za eura vyrobená z drahých kovů ! A kdo by nechtěl mít skutečně zlaté nebo stříbrné euro mince ?
Bojíte se o osud Eura jako měny ? Dá Vám budoucnost za pravdu ? Zlato a stříbro hodnotu neztratí, spíše naopak. S těmito mincemi v kapse se proto bát nemusíte.
Bojíte se že růst ceny zlata a stříbra je jen dočasný ? Dá Vám budoucnost za pravdu ? Pak bude Euro stále stabilní a tyto mince hodnotu neztratí i když cena zlata spadne třeba až na samé dno.
Výhody jsou tedy stále na vaší straně.
Ihned po červnové emisi stříbrných 10€ a 25€ mincí se slavným motivem Rozsévačky jsou tyto mince k mání i na českém numismatickém trhu. Zlaté mince však budou vydány až v prosinci. Zájemci o ně si budou muset ještě chvíli počkat.
HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (15) Stará a nová elita
Rychlý ekonomický rozvoj západní a střední Evropy v druhé polovině 19. století postavil národy tvořící habsburskou monarchii, do nové situace.
Ty vyspělejší úspěšně absolvovaly průmyslovou revoluci, která měla i politické důsledky. V českých zemích začalo vlastenectví opouštět kabinety intelektuálů a projektovalo se do politické praxe. Zároveň se měnila jména majitelů zámků a paláců, nad jejichž vraty se vedle starých erbů objevovaly jiné, neznámé a zjevně nové.
Na každé svatbě se najdou klevetníci. Nechyběli ani na té, ze které se roku 1900 čerstvě sezdaná dvojice vracela na velkostatek Chotoviny. Novomanželé už odjeli, ale před chrámem ještě postávali hloučky zvědavců. V jednom zaznívalo: „Té parády, pozlátka a erbů. Nevídáno. A víte-li pak, jak je to s jejich urozeností? Ženich, Ervín Nádherný z Borutína, má urozenost po dědovi, pražském měšťanovi, který si ji koupil teprve roku 1838! A panna nevěsta Ringhofferová? Baronka? Darmo mluvit. První Ringhoffer přišel do Prahy před sto třiceti lety jako kotlářský tovaryš. Tak je to!“ Po překonání krize v sedmdesátých letech se český průmysl a zemědělství rychle vyvinuly na poměrně vysokou úroveň. Jedním z důsledků byl růst národního sebevědomí a z něho plynoucí politické požadavky Čechů a Moravanů. Důležitou společenskou silou se stávali podnikatelé. Ve společnosti začali nahrazovat šlechtu v jejích tradičních pozicích. Avšak také někteří členové vysoké šlechty nový pohyb zachytili a s úspěchem se prosazovali ve sféře velkopodnikání. Na druhé straně také část špičky průmyslnické vrstvy zatoužila po lesku urozenosti a jeho ztělesnění – erbu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
