Přemysl Otakar I. Zlatá bula krále intrikána
Přemysl Otakar I. získal před 800 lety Zlatou bulu sicilskou, která povýšila české knížectví na království.
Bula sice opakovala už dříve přislíbená privilegia českým vladařům, jenže Přemysl musel o jejich respektování a o dědičný královský titul svést dlouhý boj. Zapojil při něm důvtip i intriky.
Cesta krále Přemysla Otakara I. ke klíčovému dokumentu v dějinách české státnosti byla složitá, a to i přesto, že královskou hodnost v minulosti získali už dva jeho předci.
Jako první si ji roku 1085 vysloužil Vratislav II. za dlouholeté věrné služby Svaté říši římské.
Druhým Přemyslovcem ověnčeným královským titulem se stal Přemyslův otec Vladislav II. roku 1158. Šlo ale o jinou situaci. Vladislav získal korunu od císaře Fridricha Barbarossy, který si tak chtěl českého panovníka pojistit jak spojence v tažení do Itálie. Potřeboval česká vojska pro obléhání Milána, a tak dopředu vyznamenal Vladislava II. královskou hodností. Nedošlo už ale na příslušné náboženské ceremonie a bylo evidentní, že korunovace je pouze projevem císařovy osobní vůle. Už v Barbarossově privilegiu však stálo, že královská hodnost má být dědičně propůjčena i Vladislavovým nástupcům na trůnu. Bohužel zápas o to, aby litera tohoto dokumentu byla naplněna, bude stát Přemysla Otakara I. dlouhá léta bojů i diplomatického úsilí. Situaci mu paradoxně zkomplikuje právě jeho úspěšný otec.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Královská zkušenost Portrétování královny Alžběty II.
V seznamu litých a ražených medailí, které jsem vytvořil, je hodně korunovaných
hlav.
Bez výjimky šlo vždy o historické postavy související s českými dějinami. Jejich
řada začíná prvními přemyslovskými králi, pokračuje Lucemburky a králem Jiřím
z Poděbrad, až třeba k císaři Rudolfu II. Ode všech jsem měl potřebný historický
odstup, který takové práci prospívá. Jiná situace nastává, když medailérovým
tématem není historický král nebo císař, ale současný panovník. Mám s takovým
úkolem čerstvou zkušenost a jí se týkají následující osobní poznámky.
V závěru loňského roku mi dala Česká mincovna pří ležitost vytvořit portrét britské královny Alžběty II. Jednalo se o jednu ze čtyř zlatých investičních mincí a tahle
měla mít hodnotu 250 novozélandských dolarů. Víc než materiál a nominál mě samozřejmě zajímal scénář a technické parametry, zejména průměr. Ten byl úctyhodný – 65 mm – a ve volbě motivů jsem měl velmi vítanou volnost. Podmínkou byl portrét královny na averzu a motiv vztahující se k osobnosti Jana Amose Komenského na reverzu, samozřejmě s příslušnými texty. Projekt čtveřice mincí měl představit několik v ýznamných osobností našich dějin, jejichž formát není jen domácí, ale také evropský, případně světový. Můj dialog s mincovnou, vedoucí nakonec ke shodě nad finální dvojicí návrhů averzu a reverzu, probíhal prostřednictvím zasílání skenovaných kreseb, jejich obměn a variant. Kreseb bylo hodně a zůstaly mi jako doklad této rozhodující fáze práce.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
