Jak se dělá mincovna (20)
Ražba pamětních medailí s portréty našich prezidentů
Rychle jsme pochopili jaký je rozdíl mezi mincí a medailí, když jsme na jaře roku 1994 začali chystat pamětní ražbu k 1. výročí vzniku mincovny. Přece není nic jednoduššího, k 1. výročí použít minci, která má ve své symbolice jedničku. Tuto záležitost jsme začali diskutovat s dr. Surgou a dr. Moravcem z ČNB. Vždyť na vzniku jablonecké mincovny se významnou měrou oba podíleli a první rok fungování mincovny je bilancí i jejich práce.
Češi si v roce 1918 splnili svoji dávnou tužbu a se Slováky vytvořili společný stát, jehož uspořádání nazvali republikou a do čela postavili prezidenta Tomáše Garique Masaryka. Pro Českou mincovnu nezbyla jiná možnost, než do svého medailového programu zařadit pamětní medaile, kter ými by portréty československých a později českých prezidentů připomínala. Blížil se rok 1998, tedy historický rok s magickou osmičkou na konci letopočtu, a tak mi připadalo vhodné otázku našich prezidentů otevřít. Masar ykovské téma nám bylo jasné, ale jak se v yrovnat s řadou dalších prezidentů a jejich historick ým odkazem.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2015.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (33) Známky na železnici I.
Kovové známky jako náhrada či předplatné jízdného podobné ražbám vydaným městskými dopravci, jež byly popsané v M+B 4/2011, nejsou z našich železnic známé.
hromadná přeprava osob po kolejích není vymožeností starého data. Poprvé se železniční vagóny tažené koňmi daly do pohybu 2. srpna roku 1832 z Českých Budějovic do lince, první veřejné železnici na evropském kontinentě. Brzy však koňskou sílu nahradila pára. Éru pravidelné železniční dopravy u nás zahájil vlak tažený parní lokomotivou, který vyjel 6. června 1839 na trati Vídeň Břeclav. následující doba byla v Rakousko-uhersku obdobím prudkého rozvoje železnice, na kterém se významně podílely soukromé společnosti1. Jejich názvy zachycují známky, které vydaly na železnicích působící organizace.
Zachovaly se však známky pomocných či návazných zařízení, jakými jsou kupříkladu železniční výtopny, dílny a opravny, nádražní restaurace, úschovny a podobně. Nejpočetnější skupinou ražeb spojených se železnicí jsou ražby potravinových skladů. Nutno konstatovat, že účel některých známek se železničním emblémem není z jejich obrazu jasný.
K železnicím patřily zaměstnanecké konzumní spolky, které pro své interní potřeby emitovaly známky k nejrůznějším účelům, především však s peněžní nominální hodnotou. Většinou mají vyobrazené železniční emblémy a často krácený, zpravidla německý název železniční společnosti, při které spolek působil.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
