Howard Carter zemřel před 70ti lety
Howard Carter, slavný britský archeolog, objevitel Tutanchamonovy hrobky zemřel před 70ti lety.
Egypt -
V roce 1922 Carter učinil jeden z nejúžasnějších objevů v celé historii archeologie. Pod obrovskými nánosy kamení a šotoliny objevil v Údolí králů v Luxoru zavalené schodiště, na jehož konci nalezl ještě královskou pečetí zaplombovaný vchod do Tutanchamonovy hrobky. Ačkoliv se jednalo o poměrně malou hrobku, vydala neslýchané bohatství a Carter se tak nezapomenutelně zapsal do dějin egyptologie.
Tutanchamonova hrobka ukrývala více než 3 500 předmětů. Alabastrové vázy ve tvaru lotosu a poupat, olejové lampy, mnoho jemně tepaných a zdobených truhel, tisíce zlatých růžiček vyšitých do oblečení, nosítka s hlavou lva, krávy, hrocha a krokodýla, židle a křesla, faraonův trůn, toulce, luky a šípy, kultovní oblečení z leopardí kůže, žezlo z masivního zlata, množství šperkovnic vykládaných alabastrem, slonovinou, či ebenovým dřevem, velké sochy potažené zlatou fólií, více než tři stovky zbraní, řada modelů lodí, několik lehátek, nesčetné množství šperků zhotovených z nejvzácnějších materiálů, zlaté sošky, rozmontované slavnostní a válečné vozy.
Jen inventarizace nalezených předmětů trvala Carterovi osm let. Celý nalezený poklad zaplňuje v Egyptském muzeu v Káhiře celkem 12 místností.
Carter si objevením hrobky faraona Tutanchamona splnil svůj sen.
Howard Carter zemřel před 70ti lety. Jeho památku dnes připomíná nová stříbrná mince se saharským pískem.
Heraldika na mincích a medailích (8)
Nová šlechta přichází
Slohy, které k nám dorazily z kulturně vyspělejších zemí, se prosazovaly shora. Jestliže jsme v minulém dílu zaznamenali barokní heraldiku na ražbách vladařů, dostáváme se teď logicky o jedno společenské patro níž. Barokní šlechta je však v našich zemích stejně nový fenomén jako sloh sám. V jejím složení i projevech se odráží vítězný absolutizmus, který se stal politickým systémem platným pro všechny země habsburské monarchie.
U stolu, kolem kterého seděli většinou významní zemští úředníci, se probírala budoucnost české šlechty. Teď, v polovině sedmnáctého století, kdy velká válka chválabohu skončila, bylo jasné, že už nic nebude jako před ní. Nejvyšší purkrabí Bernard Ignác z Martinic si zjednal rázným gestem ticho a prohlásil: „Je zapotřebí vůbec vymýtit stav rytířský. Zámožnější rytíře povýšit na pány, chudí ať odejdou do měst a stanou se měšťany.“ Nikdo mu neoponoval a zdálo se, že každý ze stolní společnosti má sám o čem přemýšlet.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2015.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU