Haiti (2) Historie měnového vývoje
Měnou republiky z ostrova v Karibském moři jsme se zabývali už v minulém čísle.
Protože problematika jejích bankovek je poněkud obsáhlejší, přinášíme dokončení na tomto místě.
V souvislosti s touto bankovkou se nám korespondencí s BRH podařilo zjistit, že tatáž bankovka byla vydána v roce 1982 (podle BRH jako #S5P2) , avšak bez seriového čísla a také bez signatur. Do oběhu pochopitelně zařazena nebyla a proto není uvedena ani ve SCWPM. Základní změny doznala bankovka 10 a 25 gourdes. Původní bankovka z roku 1979 (Pick#242) byla nahrazena motivačně novou bankovkou v roce 1988 (Pick#247) a dále v letech 1991–1999(Pick#256a–c) & 2000–2006 (Pick#265a–c).
Podobných proměn v průběhu let proběhla celá řada u většího počtu nominálů. Porovnáme-li kupříkladu bankovku Pick#207a (1919) zjistíme, že bankovka o stejné nominální hodnotě (500 gurdes) z roku 2000 a dále do roku 2003 vypadá zcela odlišně (Pick#270) . Ta je vybavena ascendentním seriovým číslem, vlevo na A v barvě černé, vpravo v barvě červené. Seriové číslo je UV pozitivní.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2014.
Anomálie na pražských groších Karla IV. (2)
V nedávné době jsem objevil v A ukru pražský groš Karla IV., které mne na první pohled zaujal svou rubní stranou (obr. 1–3).
Na několika místech nedoraženou minci velikosti 27,5 mm, poměrně značné hmotnosti 3,45 g, lze podle obrazu svatováclavské koruny, typu písma, dělicích znamének a částečně i obrazu českého lva jednoznačně určit jako typ V. a (PINTA, Václav: Nejnovější typologický a chronologický rozbor pražských grošů Karla IV., Časopis Mince&Bankovky 3/2010), tedy jako ražbu z let 1370–1378.
Karlovy pražské groše tohoto údobí se vyskytují poměrně hojně. Bývají hůře čitelné hlavně proto, že k jejich ražbě byly používány také opotřebované nebo opravované razicí kolky. Na těchto groších z konce Karlovy vlády lze také častěji vidět stopy opotřebení, které pravděpodobně způsobil jejich delší oběh.
Lícní strana prezentovaného Karlova groše je naprosto běžná. Od známých ražeb tohoto údobí se ale podstatně liší detailem obrazu hlavy českého lva na rubní straně (obr. 3). Hlava má totiž jinou ikonografii než ostatní groše tohoto typu. Její obraz působí poněkud robustnějším dojmem, je hrubší struktury a v jiném sklonu k tělu, spíše v poloze mírně nachýlené, čelistí dolů. Tímto vzniká dojem, že postava lva je poněkud nahrbená. Zbytek obrazu lva, jeho tělo (pokud je vůbec možné jej porovnávat vzhledem k nečitelnosti „měsíčků“), tvar nohou, i vzhled ocasu lva již plně odpovídá grošům tohoto údobí. Jinými slovy řečeno: tato hlava lva k vyobrazenému tělu nepatří.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
