Mince vyražené podle návrhu šestileté dívky.
Litva vydává novou stříbrnou minci. Její vskutku originální návrh připravila šestiletá Emilija Adumane z Rigy.
Litva - Námět na minci je inspirován dětskou kresbou prasátka, symbolizujícího blahobyt, velkorysost a radost.
V roce 2008 Litevská národní banka vyhlásila soutěž na návrh mince programu "MOJE VYSNĚNÁ MINCE". Návrhy do soutěže mohly zaslat pouze děti. Z celé Litvy se jich sešlo více než 4000.
Líc mince zobrazuje znak Litevské republiky umístěny ve středu mince, pod nímž je vročení 2009. Ve spodní části mince je číslice 1 a nápis LATS. V horní části nad znakem je nápis "LATVIJAS REPUBLIKA". Rub mince obsahuje motiv šestileté Emilije Adumane z Rigy - malbu prasátka s dětsky zkomoleným nominálem zapsaným nápisem "LAC 1 " tak jak jej Emilje sama napsala. Hrana mince obsahuje dva nápisy "LATVIJAS BANKA" oddělené kosočtverci.
Mince je vyražena ze stříbra ryzosti 925/1000 Ag. Razila se ve Finsku v mincovně Rahapaja Oy. Mince je dostupná v omezeném počtu 5000 ks.
Měna ve zbytku monarchie Území Rakouska-Uherska po 1. sv. válce
Po rozpadu Rakousko-Uherska se někdejší části monarchie potýkaly nejen s řadou politických, ale i ekonomických potíží.
Geograficky, ale i hospodářsky mělo nejvýhodnější výchozí situaci právě již zmíněné Československo, kterému se díky vysoké koncentraci průmyslu, ale i rozvinutého zemědělství podařilo velmi rychle stabilizovat. Mnohem složitější situace však nastala především v Rakousku a Maďarsku.
Maďarsko
Maďarsko se záhy po svém vzniku potýkalo s politickou nestabilitou, která vyústila až v její pád a vznik Maďarské republiky rad.ąż Nová komunistická vláda se záhy uchýlila k vyhlášení stanného práva, odstraňování politických odpůrců a konfiskaci továren, bank, půdy a dolů. Díky narůstajícímu ohrožení svých území přistoupilo Rumunsko a posléze i Československo k vojenské intervenci. Rumunské jednotky obsadily 1. srpna 1919 Budapešť a předaly moc do rukou sociálních demokratů. 1. března 1920 došlo k vyhlášení Maďarského království, které pak přetrvalo až do roku 1946. Prvním králem se měl dle dohod stát někdejší rakouský císař Karel I., který byl však Horthyo zradou donucen k odchodu ze země. Podobně jako v Rakousku si i Maďarsko v prvních letech své existence ponechalo měnu znějící na koruny dělené po 100 haléřích.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
