CHANNEL ISLANDS A LUNDY Mincovnictví závislých území Britské koruny (2)
Ačkoliv byly Channel Islands (Normanské ostrovy) od 11. století vlastnictvím anglické Koruny, vždy na nich obíhaly francouzské mince.
Oba bailiwicky v 19. století zavedly vlastní měnu: doubles na Guernsey a části šilinku na Jersey. Lundy sice nepatří mezi závislá území ale bylo by škoda nezmínit zajímavý příběh spojený s mincemi tohoto nevelkého soukromého ostrova.
Channel Islands
Ostrovy známé pod souhrným názvem Channel Islands (Normanské ostrovy) se nacházejí v kanálu LaManche, u pobřeží Normandie. Tvoří je dva bailiwicky: Bailiwick of Jersey a Bailiwick of Guernsey. Channel Islands byly od roku 933 součástí Normandského vévodství a po nástupu Viléma Dobyvatele na anglický trůn, připadly Anglii. Když se roku 1259 Jindřich III. vzdal nároku na Normandské vévodství, ponechal si Channel Islands, které byly od té doby spravovány jako vlastnictví Koruny, ale odděleně od Anglie. Během občanské války royalistické Jersey poskytlo útočiště Karlovi, princi z Walesu, zatímco Guernsey podporovalo Parlament. Během 2. světové války se Ostrovy staly jedinou částí Commonwealthu okupovanou Němci a byly i posledním osvobozeným místem v Evropě.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (35) Hornické známky
Jedním z nejstarších druhů účelových ražeb jsou známky související s důlní činností.
Zvláštní horní ražby vznikly již v období antiky, rozšířené pak byly ve středověku a raném novověku, a to i v Českých zemích. Průmyslová revoluce vrcholící v 19. století přinesla vlnu ražby moderních důlních účelových známek, která přetrvala i ve století následujícím.
Speciální známky pro doly se pravděpodobně užívaly v římském impériu, kde byla těžba zvláště kovů na vysoké úrovni. Malé bronzové ražby (17-18 mm) s portréty Traiana, Hadriana, Romy či bohů kovů Apollona, Diany, Marse a Venuše a rubními nápisy METALLI DARDANICI, PANNONICI, VLPIANI, METAL(IS) AVRELIANI apod., někdy označené SC (se svolením senátu), bývají dávány do souvislosti s těžbou kovů v Illyricu. Jejich značná vzácnost zatím nedovoluje vyslovit konečný soud1. Nejstarší české horní známky jsou pozdně středověké ražby z Kutné Hory, jejichž společným znakem je oboustranně stejný obraz a průměr kolem 24 mm. Tři z nich popsal Josef Neumann (Neumann 1868, č. 28802-3, tab. 66 a č. 32953, tab. 71) (obr. 1-3). Později tyto ražby doplněné o dvě podobné uveřejnil Viktor Katz (Katz 1933), který legendy na nich uvedené interpretoval jako názvy dolů2. Na obrázku 4 je známka s opisem DIE GRVB CZWM GREIFFEN, tedy dolu U gryfa (Katz 1933, č. 5). Podobnou dosud neznámou důlní známku s liščí hlavou zveřejnil E. Polívka (Polívka 2003).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU