Česká mincovna
VÝBĚR Z NABÍDKY:
Česká mincovna, a.s., je soukromá společnost sídlící v Jablonci nad Nisou. Na rozdíl od mnoha jiných národních mincoven nejde o státní podnik. Společnost vznikla krátce po rozdělení Československa v roce 1993. Po rozpadu federace zůstala původní československá mincovna, s dlouhou tradicí nepřetržité ražby mincí, na území Slovenska, ve městě Kremnici. Tím vznikla potřeba nového výrobce pro české mince.
Vedení nově vzniklé České národní banky (ČNB) čelilo úkolu najít výrobce schopného zajistit produkci nové národní měny. Rozhodnutí padlo pro založení nové mincovny jako samostatné výrobní divize tehdejší Bižuterie a.s. v Jablonci nad Nisou. Tento krok byl podpořen ČNB, což usnadnilo počáteční fáze výstavby a provozu.
Navzdory podpoře ze strany ČNB bylo budování nové mincovny náročné. V prvních letech byla produkce českých mincí realizována v zahraničí, protože Česká mincovna ještě neměla dostatečné dovednosti a technologie k plné produkci razidel a mincí. Osvojení moderních technik novodobého mincovnictví trvalo značnou dobu.
I po třiceti letech od svého vzniku je Česká mincovna především finálním zpracovatelem. Sama nezpracovává kovový materiál ani drahé kovy a nevyrábí mincovní střižky, které jsou nezbytné pro výrobu mincí. Tyto polotovary získává převážně ze zahraničí, zejména z Rakouska, v případě drahých kovů. V porovnání se zahraničními mincovnami, včetně slovenské Kremnice, patří tedy Česká mincovna z technologického hlediska mezi menší producenty.
Výrobky České mincovny bývají označeny různými způsoby, včetně písmena „b“ s korunkou, písmeny ČM nebo písmeny ČM s korunkou. Tato označení jsou důležitá pro identifikaci původu a autenticity mincí a medailí vyráběných touto společností.
V roce 2011 došlo k významné změně, když Česká mincovna získala nového majitele. Tato změna přinesla nové příležitosti a impulsy pro další rozvoj společnosti, včetně dramatického rozšíření produktového portfolia a modernizace výrobních technologií.
Podrobnosti o vzniku a vývoji České mincovny lze nalézt v knize "Jak se dělá mincovna" od Ing. Jana Vízka. Tato publikace přibližuje okolnosti vzniku mincovny, technologické výzvy a úspěchy, které společnost zažila od svého založení. Kniha je cenným zdrojem informací pro všechny, kdo se zajímají o historii a fungování českého mincovnictví.
Díky těžbě stříbra a později i zlata byly v zemích koruny české vždy ideální podmínky pro činnost mincoven. Česká historie mincovnictví je dlouhá a pestrá, zahrnující řadu významných měst, kde byly zřízeny mincovny, které výrazně přispěly k ekonomickému a kulturnímu rozvoji regionu.
Brno, město s bohatou historií, se pyšnilo svou mincovnou, která hrála klíčovou roli v produkci mincí. České Budějovice, známé především svou pivovarnickou tradicí, rovněž hostily mincovnu, která produkovala mince vysoké kvality. Český Krumlov, s jeho malebným zámkem a úzkými uličkami, byl dalším důležitým místem pro výrobu mincí.
Cheb, město na západě Čech, bylo také domovem mincovny, která svými produkty ovlivňovala obchod v celém regionu. Jáchymov, město s bohatými nalezišti stříbra, se proslavilo svou mincovnou, která zde byla zřízena již v 16. století a jejíž tolary se staly vzorem pro dolar.
Dalšími významnými městy, kde působily mincovny, jsou Jemnice, Jičín a Jihlava. Kladsko, ačkoli dnes již není součástí České republiky, mělo také svou mincovní historii. Krnov, Kroměříž, Kutná Hora a Olešnice jsou dalšími městy, která hrála důležitou roli v českém mincovnictví. Kutná Hora, se svými bohatými nalezišti stříbra, byla jedním z nejvýznamnějších středisek mincovnictví v Evropě.
Olomouc, město s bohatou církevní historií, bylo rovněž domovem mincovny. Opava a Opolí, města na hranicích s Polskem, měla také své mincovny. Plzeň, dnes známá především díky svému pivu, hostila mincovnu, která produkovala kvalitní mince. Podivín, Praha, Ratiboř, Těšín, Vyšehrad a Znojmo jsou dalšími městy, kde se dříve nacházely významné mincovny.
Za vlády císaře Rudolfa II., který přesídlil svůj dvůr do Prahy, se zdejší mincovna stala jedním z nejvýznamnějších center mincovnictví v Evropě. Byli zde zaměstnáni přední světoví medailéři, mezi nimiž vynikali zejména medailéři jako Hans Reinhart, Alexander Abondio a Giovanni da Bologna. Tito umělci přispěli k tomu, že mince a medaile ražené v Praze byly považovány za vrchol umělecké a řemeslné dokonalosti.
I když žádná z dnešních českých mincoven není právním nástupcem těchto zaniklých mincovních dílen, tradice mincovnictví v Čechách zapustila kořeny již natrvalo. Tradice českého mincovnictví je tedy nejenom příběhem o výrobě mincí, ale také příběhem o umění, technice a kultuře. Každá mince, která byla kdy vyražena v českých mincovnách, nese s sebou kousek historie a odkaz těch, kteří ji vytvořili. Tato tradice pokračuje i dnes a přispívá k bohatému kulturnímu dědictví České republiky.
Fascinuje vás historie mincoven? Nenechte si ujít článek v časopisu Epocha, který přibližuje tajemství pařížské mincovny. Tento článek vás zavede do zákulisí jedné z nejstarších a nejprestižnějších mincoven na světě, kde se dozvíte o historii, výrobních procesech a uměleckých dílech, která zde vznikala. Objevte příběhy mistrů mincmistrů a fascinující detaily o výrobě mincí, medailí a dalších cenných kovových artefaktů. Dobový článek z roku 1906 vám nabídne jedinečný pohled na tuto významnou instituci a její vliv na světové mincovnictví.
SLOVENSKÉ-MINCE.SK