Aukce #00620 - 2/5/2011 | Sada mincí Karel IV 1998, špičková kvalita

AUKCE #00620 - Sada mincí Karel IV 1998, špičková kvalita

POLOŽKA
Sada mincí Karel IV 1998, špičková kvalita

AUKCE

Číslo aukce:	# 00620
Zahájení aukce:	02.05.2011
Aukce končí:	16.05.2011
Vyvolávací cena:	5007,92 €
Dosažená cena:	5215,76 € (Nick62307)
Cílová cena (kup teď):	9897,07 €
Minimální příhoz :	98,97 €
Minimální nabídka :	5314,73 €
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Mince jsou raženy v hodnotě 1 oz v nominální hodnotě 10.000 Kč, 1/2 oz - 5.000 Kč, 1/4 oz - 2.500 Kč a 1/10 oz - 1.000 Kč.

VIETE, ŽE:

Každý kto sleduje ako stúpa cena zlata, chce sám získať zlato a vybudovať si svoje vlastné zlaté rezervy. Pražská mincovňa razí do zlata najvyššej rýdzosti (24 karátov), alebo tradičné dukátové rýdzosti 986 (23.6 karátov)

PŘÍHOZY V AUKCI #00620

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
Nick62307	16.05.2011	5215,76 €

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
4201	28.07.2014	4354,71 €	5463,18 €
4078	09.06.2014	4354,71 €	4635,79 €
1046	20.02.2012	3958,83 €	4706,10 €
620	16.05.2011	5007,92 €	5215,76 €
129	25.11.2010	4552,65 €	5170,23 €

Evropské peníze ve Svaté zemi

Mince křížových výprav

Téměř 920 let nás dělí od měsíce listopadu roku 1095, kdy ve francouzském městě Clermontu deset dní zasedal církevní koncil, který svolal papež Urban II. Jednalo se opravdu o reprezentativní církevní shromáždění za účasti dvou set biskupů, třinácti arcibiskupů a bezpočtu duchovních a rytířů. Papež se již několik let snažil upevnit církevní správu ve Francii a chtěl též posílit svou moc proti císaři Jindřichovi IV. v boji o investituru, k čemuž mu měl jím svolaný koncil pomoci.

Na poslední den jednání koncilu, na 27. listopad ohlásil papež veřejné jednání. Tehdy se na volném prostranství sešly velké davy prostých i urozených věřících. Tu papež pronesl ke všem shromážděným svou řeč, v níž vyzval západní křesťanstvo k tažení na pomoc východním křesťanům proti útisku „nevěřících“, tj. seldžuckých Turků a k osvobození Ježíšova hrobu v Jeruzalémě z rukou muslimů. Soupeření mezi sunnitskými seldžuckými Turky a šíitskými Fátimovci ohrožovalo stále více křesťanské poutníky přicházející do Palestiny a do Svatého města.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.

Tajná mincovna? Razily se v Přísečnici groše krále Jana?

O pravděpodobně nejstarším dolování a zpracování železných rud v českém Krušnohoří přinesly důležité poznatky archeologické nálezy.

V blízkosti Kadaně ležící na úpatí Krušných hor na levém břehu Ohře se totiž podařilo odkrýt sídliště z ranně románského období. Kromě 33 neporušených tavících pecí na železnou rudu tam byly překvapivě nalezeny rovněž zbytky rudy, které pocházely jednoznačně z jediné až k povrchu země sahající rudné žíly Přísečnice.

Z české části Krušných hor kromě Přísečnicka je nejstarší zmínka o dolech na stříbro z roku 1333 u Hory Sv. Kateřiny. Roku 1340 byly také otevřeny doly na stříbro, cín a olovo u Jindřichovic v Krušných horách. Roku 1350 udělil král Karel IV. horní svobody Hroznětínu na Karlovarsku a roku 1352 je také doloženo dolování olověných a stříbrných rud u Štampachu na Sokolovsku.
V klášterní kronice města Rems v Sasku z roku 1143 se píše o přísečnickém pásu ležícím v lesních pohořích Kremsiger1 (mezi bývalou Přísečnicí a Černým Potokem – dříve Pleyl) a pohořím Kreuziger (mezi Vejprty a Černým Potokem) na tzv. české cestě – semita Bohemica.
Využívání a zpracování nerostného bohatství Krušnohoří potvrzuje i Lipská kronika, která uvádí, že Slované z Přísečnicka k nim již v 10–11. století dodávali například ceněné železné srpy.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.