Aukce #04428 - 10/11/2014 | 2010 - Proof - Národní kulturní památka Hamr v Dobřívi

AUKCE #04428 - 2010 - Proof - Národní kulturní památka Hamr v Dobřívi

POLOŽKA
2010 - Proof - Národní kulturní památka Hamr v Dobřívi

AUKCE

Číslo aukce:	# 04428
Zahájení aukce:	10.11.2014
Aukce končí:	24.11.2014
Vyvolávací cena:	308,79 €
Dosažená cena:	308,83 € (Nick55874)
Cílová cena (kup teď):	395,88 €
Minimální příhoz :	0,04 €
Minimální nabídka :	308,87 €
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
Autor: Jaroslav Veselák
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 10200 ks
provedení b.k. emise 3800 ks

VIETE, ŽE:

Investičné zlato, ktoré predstavujeme je oslobodené od DPH! Pri jeho nákupe ušetríte 21 percent dane z pridanej hodnoty. Preto je investícia do zlata tak vyhľadávaná. Zlato vďaka tomu predčí striebro, diamanty alebo iné komodity, nehnuteľnosti i starožitnosti.

PŘÍHOZY V AUKCI #04428

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
Nick55874	22.11.2014	308,83 €

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
10044	15.09.2024	562,15 €	562,19 €
9383	15.01.2023	475,06 €	534,80 €
9184	03.06.2021	439,43 €	514,69 €
9051	01.03.2021	391,92 €	427,55 €
9025	18.02.2021	391,92 €	415,72 €
8931	01.07.2020	281,87 €	445,37 €
8887	26.02.2020	281,87 €	376,21 €
8341	19.05.2019	281,87 €	293,78 €
8255	23.04.2019	295,72 €	312,83 €
8250	07.04.2019	295,72 €	298,93 €
8012	01.10.2018	280,96 €	284,64 €
6444	03.11.2016	328,58 €	328,62 €
6350	25.09.2016	323,83 €	323,91 €
4428	24.11.2014	308,79 €	308,83 €
1910	12.11.2012	391,92 €	391,96 €
1281	14.05.2012	336,50 €	340,62 €
1149	02.04.2012	340,46 €	346,48 €
1130	19.03.2012	340,46 €	346,48 €
1018	23.01.2012	336,50 €	348,46 €

FIDŽI Patriotismus na bankovce

Jako další bankovkou, která nese patriotické prvky k určení identity patří opět bankovka vydaná k výročí milénia. Pochází ze souostroví Fidži.

Jako další bankovkou, která nese patriotické prvky k určení identity patří opět bankovka vydaná k výročí milénia. Pochází ze souostroví Fidži.

Souostroví Fidži se skládá z více než 330 hornatých ostrovů, z nichž je trvale osídleno pouhých 110. Největší počet obyvatel tohoto souostroví tak logicky žije na dvou největších ostrovech Viti Levu a Vanua Levu. Evropané se zde trvale usadili počátkem 19. století, kdy v této části Tichého oceánu byl stále ještě zažitý kanibalismus. Život na vesnici se řídí podle náčelníka, který zde má rozhodující slovo a pozice náčelníka je dědičná z otce na prvorozeného syna. Fidži se hned dvakrát stalo součástí Commonwealthu, ale kvůli převratům z něj bylo posléze také vyloučeno. Toto souostroví získalo nezávislost na Británii v roce 1970. Fidži je svým způsobem velmi bohatá země, protože se zde daří nejen zemědělství, ale má také velké zásoby zlata, stříbra a měděných rud. Nedílnou součástí pro místní obyvatelstvo jsou také finance přicházející z turistického ruchu, protože na Fidži je ráj na zemi.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.

ZAJÍMAVÉ RAŽBY z Aukce 11, Macho & Chlapovič

11. aukce společnosti Macho & Chlapovič přinesla tradičně mnoho zajímavých kousků.

Proběhla ve dnech 14.-15. listopadu, takže výsledky jsme bohužel do doby uzávěrky doložit nemohli. Přinášíme tedy alespoň náhled zajímavých položek.

Mincovna Praha
Ražba českých dukátů v období vlády Ferdinanda I. představuje jednu z nejzajímavějších kapitol české raně novověké numismatiky. České země chudé na zdroje přírodního zlata neposkytovaly panovníkovi dostatek suroviny pro výrobu zlatých mincí. V zemi naopak bohaté na zdroje stříbra představovala proto ražba dukátů pouze doplňkový zdroj panovníkových příjmů. Přestože v Kutné Hoře fungovala velmi výkonná a dobře vybavená mincovna, zlaté dukáty byly již za Jagellonců raženy výhradně v Praze. Objem ražby byl přitom tak malý, že prameny vůbec nezmiňují existenci pražské mincovny. Patrně se tak dělo v některé z pražských zlatnických dílen. Tato praxe se udržela i za vlády Ferdinanda I.. Teprve v roce 1539 byla v Praze zřízena mincovna, do které byla nečetná ražba dukátů přenesena. Ta však neměla dlouhého trvání – již v roce 1547 byla pro neuspokojující hospodářské výsledky mincovna zrušena. A s ní pravděpodobně ustala i ražba dukátů. Alespoň písemné prameny o ražbě zlata až do počátku šedesátých let 16.století zcela mlčí.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2016.