2010 - Proof - Národní kulturní památka Hamr v Dobřívi
průměr | 22 mm |
hmotnost | 7,777 g |
ryzost | 999,9/1000 Au |
hrana proof | hladká |
hrana b.k. | vroubkovaná |
provedení Proof emise 10200 ks | |
provedení b.k. emise 3800 ks | |
objednávkový kód | KZCR68 |
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
průměr | 22 mm |
hmotnost | 7,777 g |
ryzost | 999,9/1000 Au |
hrana proof | hladká |
hrana b.k. | vroubkovaná |
provedení Proof emise 10200 ks | |
provedení b.k. emise 3800 ks | |
objednávkový kód | KZCR68 |
|
Mince se vydává ve dvojím provedení ražby, lišícím se povrchovou úpravou a hranou. Klasické běžné provedení má stejný lesk mincovního pole i reliéfu a vroubkovanou hranu. Mince ve zvláštním špičkovém provedení (tzv. proof) má mincovní pole leštěné do vysokého lesku a reliéf je matován. Hrana mince ve zvláštním provedení je hladká. Mince v běžném i špičkovém provedení jsou raženy ze zlata o ryzosti 999.9. Hmotnost mincí je 7,78 g, průměr je 22 mm a síla 1,55 mm. Stejně jako u každé ražby mincí jsou povoleny odchylky v průměru 0,1 mm a v síle 0,15 mm. V hmotnosti je povolena odchylka nahoru 0,062 g a v obsahu zlata odchylka nahoru 0,01 %.
Tématem lícní strany mince je kompozice heraldických zvířat z velkého státního znaku. Uprostřed se nachází český lev, vpravo od něj je moravská orlice a po jeho levé straně je slezská orlice. Pod kompozicí heraldických zvířat je název státu „ČESKÁ REPUBLIKA“ a označení nominální hodnoty mince se zkratkou peněžní jednotky „2500 Kč“. Při levém, horním a pravém okraji mince je název cyklu „KULTURNÍ PAMÁTKY TECHNICKÉHO DĚDICTVÍ“. Značka České mincovny je umístěna vlevo od označení nominální hodnoty mince.
Na rubové straně je ztvárněno vnitřní vybavení hamru v Dobřívě – nadhazovací kladivo a v průhledu vodní kolo, které jej pohání. Při levém, horním a pravém okraji mince je opis „HAMR V DOBŘÍVĚ“ a ročník ražby „2010“. Při levém spodním okraji mince vedle zobrazení hřídele jsou umístněny iniciály autora výtvarného návrhu mince, akademického sochaře Jaroslava Veseláka, které jsou tvořeny kompozicí písmen „V“ a „J“.
Vodní hamr v Dobřívi
V Dobřívě se železo vyrábělo od počátku 14. do
poloviny 20. století. Existovaly zde prvotní výhně na přímou výrobu železa
z rud, vysoké pece (od r. 1614 do r. 1817), zkujňovací hamry (do 60. let
19. stol.), pudlovna a válcovna v období technické revoluce (do r.
1903) a konečně i nářaďový hamr (v provozu do r. 1949).
Horní hamr je největší a nejvýznamnější památka svého druhu v ČR s
expozicí přístupnou v turistické sezóně. Dnešní zděná budova byla
postavena začátkem 19. století na místě starších dřevěných hamrů z let
1658 a 1701. Bohaté strojní vybavení pochází z 19. století, z r. 1901 a
z části i z pozdější doby. Původně se v hamru zkujňovalo vysokopecní
surové železo a z něj se vykovávaly tyčové polotovary. Po rozšíření
modernější ocelářské technologie přešel hamr koncem 60. let 19. stol.
na výrobu těžkého kovaného nářadí.
V obci se dále nachází budova bývalé válcovny z r. 1856, vodoenergetické
příslušenství hutí, správní budova železáren, most z 2. poloviny 18.
století se sochami sv. Barbory a sv. Jana Nepomuckého a architektonicky
hodnotné zemědělské usedlosti a dělnické domy. V blízkém objektu
Staré hospody je pamětní síň Jindřicha Mošny.
Ve vodním hamru se každoročně v květnu konají "hamernické
dny" s ukázkami prací uměleckých kovářů a doprovodným programem.
Vodní hamr v Dobřívi
Text: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech
Fotografie: Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech