Aukce #01860 - 8/10/2012 | 2007 - Proof - Národní kulturní památka Vodní mlýn ve Slupi

AUKCE #01860 - 2007 - Proof - Národní kulturní památka Vodní mlýn ve Slupi

POLOŽKA
2007 - Proof - Národní kulturní památka Vodní mlýn ve Slupi

AUKCE

Číslo aukce:	# 01860
Zahájení aukce:	08.10.2012
Aukce končí:	22.10.2012
Vyvolávací cena:	435,47 €
Dosažená cena:	435,51 € (Pelda)
Cílová cena (kup teď):	514,65 €
Minimální příhoz :	0,04 €
Minimální nabídka :	435,55 €
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Pamětní zlatá mince 2500 Kč z cyklu Kulturní památky technického dědictví
Autor: ak. soch. Zbyněk Fojtů
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 22 mm
hmotnost: 7,777 g
ryzost zlata: 999,9/1000 Au
hrana proof: hladká
hrana b.k.: vroubkovaná
provedení Proof emise 6300 ks
provedení b.k. emise 2300 ks

STAV

Bez plastové etue.

VIETE, ŽE:

Každý kto sleduje ako stúpa cena zlata, chce sám získať zlato a vybudovať si svoje vlastné zlaté rezervy. Pražská mincovňa razí do zlata najvyššej rýdzosti (24 karátov), alebo tradičné dukátové rýdzosti 986 (23.6 karátov)

PŘÍHOZY V AUKCI #01860

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
Pelda	09.10.2012	435,51 €

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
9995	23.06.2024	752,18 €	752,22 €
9179	03.06.2021	455,27 €	506,73 €
9020	18.02.2021	494,85 €	497,23 €
8534	18.08.2019	281,87 €	346,44 €
8336	19.05.2019	281,87 €	323,87 €
8260	23.04.2019	374,51 €	374,54 €
7748	04.03.2018	395,88 €	395,92 €
6791	29.01.2017	395,88 €	396,08 €
2577	13.05.2013	415,68 €	431,51 €
1936	26.11.2012	435,47 €	435,51 €
1860	22.10.2012	435,47 €	435,51 €
1784	03.09.2012	415,68 €	415,80 €
1288	14.05.2012	415,68 €	441,69 €
1125	19.03.2012	356,29 €	416,23 €
583	02.05.2011	316,71 €	328,58 €

PÍSMO NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (1) Obsah a forma, základní pojmy

Písmo můžeme chápat jako soustavu znaků s funkcí označovat nebo sdělovat.

S rezervou se dá použít fráze – písmo je staré jako lidstvo samo. Značky ukazující cestu v krajině, nebo dokládající vlastnictví nějakého předmětu, můžeme skutečně umístit do značné hloubky lidských dějin. Zvyšování nároků na sdělení činilo znaky složitějšími a dávalo je postupně do vzájemných souvislostí. Ve starověku už jsou pak známa různá písma tehdejších kultur, například klínové písmo Chetitů nebo hieroglyfy starých Egypťanů.

Západoevropská tradice se opírá o písmo, které se vyvíjelo ve Středomoří, ve starém Řecku a Římě. Platí pro ně stejná charakteristika, jako pro všechna písma předchozí a souběžně existující. Bylo dorozumívacím prostředkem vzdělané elity společnosti, která jeho sdělení podle potřeby prostředkovala negramotné většině.1 Pod pozdějším názvem „latinka“ se tohle písmo stalo společným jmenovatelem bezpočtu typů, z nichž se skládají texty, obklopující nás dnes na každém kroku. Bez ohledu na jazyk nebo techniku použití je to ale v zásadě tatáž abeceda, doplněná několika písmeny a podle národních specifik dalšími detaily. To, co vnímáme především, je sdělení. Písmo, tedy znaky tvořící slova a věty, většinou jen registrujeme, podobně jako médium nesoucí sdělení - knihy, plakáty, e-maily. A také drobné mince v naší kapse.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2017.

HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (16) Koalice oltáře a trůnu

Sestup katolické církve po schodišti společenského významu, započatý koncem 18. století, pokračoval.

Vývoj směřující k sekularizaci se v druhé polovině 19. století zdál nezvratný, zejména ve většině západoevropských zemí. Shodou různých okolností se tento trend uplatňoval ve střední Evropě trochu jinak.

„...Pane, dej mi sílu, abych dokázal čelit neznabohům a ochránit tvou církev...“ Z kaple se ozývaly úryvky šeptané modlitby. Několik bezesných listopadových nocí roku 1848 dovedlo modlícího se člověka k pocitu bezmoci a zoufalství. Hrabě Giovanni Maria Mastei – Ferreti, který jako papež už dva roky užíval jméno Pius IX., zažíval chvíle velké životní zkoušky. Byl v obležení povstalců v paláci Qurinal. K boji proti útočníkům neměl prostředky a pasivní obětí se stát nechtěl. Nazítří v převlečení uprchl na jih, daleko od Říma, kde byla mezitím vyhlášena republika. Z Neapole pak požádal císaře o pomoc proti osnovatelům krvavé revolty. Dostalo se mu jí. Rok 1848 byl osudný nejen pro rakouského císaře, ale i pro papeže. Pius IX. byl na stolci sv. Petra už dva roky a svou tolerancí vzbuzoval naděje světských liberálů a církevních modernistů. Šok z revoluce ho však radikálně a na celý život proměnil. Od zmíněného roku, už jako přesvědčený konzervativec, blokoval, brzdil a zatlačoval až do konce svých dnů. Rychle se tak dostal na pozice sil, které po roce 1848 ovládly habsburskou monarchii.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2017.