Aukce #08225 - 11/3/2019 | 2005 - 5 000 Sk Korunovace Leopolda I.

AUKCE #08225 - 2005 - 5 000 Sk Korunovace Leopolda I. - proof

POLOŽKA
2005 - 5 000 Sk Korunovace Leopolda I. - proof

AUKCE

Číslo aukce:	# 08225
Zahájení aukce:	11.03.2019
Aukce končí:	24.03.2019
Vyvolávací cena:	354,32 €
Dosažená cena:	354,35 € (kejklik)
Cílová cena (kup teď):	554,24 €
Minimální příhoz :	0,04 €
Minimální nabídka :	354,39 €
Příhozů:	1

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Pamětní zlatá mince v hodnotě 5000 Sk
Autor: Karol Ličko, akad. soch. Michal Gavula
Rytec: Josef Brdko, Dalibor Schmidt
Razila: Mincovňa Kremnica

průměr: 26 mm
hmotnost: 9,5 g

obsah drahých kovů: 900/1000 Au, 75/1000 Ag, 25/1000 Cu
hrana: jemně vroubkovaná
náklad provedení proof - 5.000 ks
emise: 15.12.2005

STAV

s certifikátem, bez letáku

VIETE, ŽE:

Investičné zlato, ktoré predstavujeme je oslobodené od DPH! Pri jeho nákupe ušetríte 21 percent dane z pridanej hodnoty. Preto je investícia do zlata tak vyhľadávaná. Zlato vďaka tomu predčí striebro, diamanty alebo iné komodity, nehnuteľnosti i starožitnosti.

PŘÍHOZY V AUKCI #08225

Zákazník	Zadání limitu	Dosažená cena
kejklik	19.03.2019	354,35 €

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
8225	24.03.2019	354,32 €	354,35 €
3846	31.03.2014	435,47 €	435,51 €

PLASTICKÝ PROUŽEK

Ochranný prvek bankovek

Nejvíce rozšířená forma ochranného proužku, který se na bankovkách nalézá, je kovový ochranný proužek. V některých případech může být místo metalizovaného materiálu použitý plast. Proužek, jak víme, je možné rozdělit na intermitentní nebo kompaktní. Obě varianty ochranných proužků se dále rozdělují na proužek s mikrotextem nebo proužek b. Jako mikrotext je nejčastěji používána číselná podoba nominální hodnoty konkrétní bankovky nebo oficiální zkratka (nejčastěji z anglického překladu) emitující centrální banky. Mikrotext vzniká tzv. lokální demetalizací konkrétního úseku ochranného proužku. Existuje také častá varianta, kdy se intermitentní charakter proužku při prosvícení bankovky mění na proužek kompaktní.

V posledních letech a emisích bankovek různých států se používá tzv. plastický ochranný proužek. Je potřebné rozlišovat tento plastický proužek podle toho, u jaké bankovky z hlediska jejího charakteru je použitý. Jedná se o plastický proužek použitý u papírových bankovek a plastický proužek vnořený do hmoty bankovek polymerových nebo hybridních. Není zaznamenaný případ bankovky, kdy by byl plastický ochranný proužek použitý u bankovky durasafové. Plastický ochranný proužek může mít v některých případech 3D efekty s kinetickým obrazem, který je patrný při změně úhlu pohledu. Tím nabývá vzhledu metalizované plochy. Tuto variantu tzv. holografického ochranného proužku1 můžeme vidět u některých bankovek Zimbabwe a z poslední doby také u bankovek Venezuely.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2018.

ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (48)

Početní peníze II. – Importované

Početní peníze se v Čechách razily již ve 14. století, ale jejich produkce byla marginální a nestačila potřebám. Četné nálezy na území ČR dokládají jejich mohutný import.

Nakolik se u nás užívaly početní peníze z Francie a z rakouských zemí, které se ojediněle objevují v nálezech, není prozatím zřejmé. Mohly to být ražby typu koruna – květinový kříž s opisem AVE MARIA GRACIA PLENA na líci a literami A-V-E-G kolem čtyřpásu na rubu (obr. 1), které jsou přidělovány do doby vlády Karla VI. (1380–1422) (Mitchiner 1988, 179–182). Zajímavostí je v tomto ohledu nález staršího francouzského žetonu Filipa VI. z Valois (1328–1350) typu trůnící panovník – květinový kříž (obr. 2) jako součást depotu míšeňských grošů odkrytého v roce 1888 v okrese Žďár nad Sázavou (Němeček 1968, 250). Patrně se u nás užívaly také nejstarší tyrolské početní peníze z doby vlády arcivévody Zikmunda 1439–1490 (Radoměrský 1950, 176–177, č. 7) (obr. 3). Později v Čechách převládl dovoz z Norimberku, kde se od poloviny 15. století počal vzmáhat cech klempířů a výrobců početních penízů. Příslušník cechu, který se zabýval výrobou početních peněz, se nazýval Rechenpfennigschläger či Rechenpfennigmacher, čili doslova razič či v ýrobce početních penízů.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.