Aukce #06298 - 19/8/2016 | 200 Kč 2004 150. výročí narození Leoše Janáčka

AUKCE #06298 - 200 Kč 2004 150. výročí narození Leoše Janáčka

POLOŽKA
200 Kč 2004 150. výročí narození Leoše Janáčka

AUKCE

Číslo aukce:	# 06298
Zahájení aukce:	19.08.2016
Aukce končí:	01.09.2016
Vyvolávací cena:	87,09 €
Dosažená cena:	87,09 €
Cílová cena (kup teď):	95,01 €
Minimální příhoz :	0,04 €
Minimální nabídka :	87,09 €
Příhozů:	0

TATO AUKCE JE UKONČENA!

Aukce běží v měně CZK (Kč). Přepočet na jiné měny probíhá dle denního kurzu. Proto se může stát, že přepočítaná např. vyvolávací, dosažená cena apod. se z tohoto důvodu mírně změní!

POPIS

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 200 Kč
Autor: akademický sochař Jiří Věneček
Ražba: Česká mincovna a.s.
Emitent: Česká národní banka - ČNB

průměr: 31 mm
síla: 2,3 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 900/1000 Ag, 100/1000 Cu
hrana proof: hladká, s vlysem ““ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA * Ag 0,900 * 13 g *““
hrana b.k.: vroubkovaná
rok 2004 provedení Proof - 4600 ks
rok 2004 provedení b.k. - 14000 ks

STAV

Provedení Proof

VIETE, ŽE:

Každý kto sleduje ako stúpa cena zlata, chce sám získať zlato a vybudovať si svoje vlastné zlaté rezervy. Pražská mincovňa razí do zlata najvyššej rýdzosti (24 karátov), alebo tradičné dukátové rýdzosti 986 (23.6 karátov)

PŘÍHOZY V AUKCI #06298

Na tuto aukci zatím není přihazováno

STARŠÍ DRAŽBY TÉTO POLOŽKY

#	Ukončena	Vyvolávací cena	Dosažená cena
8648	20.10.2019	83,14 €	83,17 €
6425	03.11.2016	87,09 €	87,13 €
5912	14.03.2016	87,09 €	87,13 €
5854	01.03.2016	87,09 €	87,13 €
5426	12.10.2015	63,34 €	63,38 €
4934	08.06.2015	87,09 €	87,13 €
4701	16.03.2015	83,14 €	83,29 €
4635	16.02.2015	79,18 €	79,22 €
4219	04.08.2014	87,09 €	87,13 €
4095	23.06.2014	87,09 €	87,13 €
3771	03.03.2014	87,09 €	87,13 €
3003	22.07.2013	67,30 €	67,34 €
1403	28.05.2012	59,38 €	67,30 €

Nejdražší české mince Podle cen dosažených v českých aukcích za posledních deset let

V posledních několika letech byla v zahraničních a domácích numismatických aukcích nabízena celá řada velice vzácných až unikátních českých mincí.

Draženy byly především velké zlaté mince (násobky dukátů) ze 17. století pocházející z mincoven v zemích Koruny české. Padaly při tom cenové rekordy a docílené ceny velmi často překračovaly hranici jednoho milionu korun.

Do vybrané společnosti se v českých aukcích ještě zařadily některé násobky československých svatováclavských dukátů. Zcela určitě obecně neplatí u široké veřejnosti zakořeněný názor, že nejstarší ražby by měly být nejvzácnější a tudíž i nejdražší. Jak ukáži dále, mezi nejdražšími mincemi totiž prakticky nejsou zastoupeny české středověké mince denárového a grošového období.

Co bylo důvodem k nebývalému zájmu a nárůstu cen? Zcela určitě to nebyla jen rostoucí cena zlata. Jedním z možných důvodů byla podle mého názoru skutečnost, že se pro numismatický trh uvolnily některé po léta budované skvělé soukromé sbírky, obsahující značné množství numismatických vzácností a rarit, které v nabídkách aukčních domů dlouhé roky chyběly. Je také velmi pravděpodobné, že se podobné vzácnosti v takovém rozsahu na numismatickém trhu zase roky možná i desítky let neobjeví.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2013

HERALDIKA NA MINCÍCH A MEDAILÍCH (12) Zednáři – bratrstvo humanistů nebo zlovolná sekta?

Barokní katolicizmus byl v druhé polovině 18. století už za zenitem, jeho pozice ve společnosti však byla i nadále silná.

Zároveň se ale ve vyšších kruzích šířily sympatie k novému duchovnímu bratrstvu zvanému svobodní zednáři. Církev to sledovala se vzrůstající nelibostí. Do tajemného společenství, mezi jehož obecně deklarovanými cíli bylo zejména mravní a intelektuální povznesení lidstva, se totiž hlásili nejen úředníci, vojáci a aristokrati, ale i řada kněží.

Jednoho večera roku 1762 vyšel Jan Adolf hrabě Kounic na nádvoří malostranského paláce, který před několika měsíci koupil. Nastoupil do kočáru a zanedlouho již vcházel do slavnostně osvětleného sálu jiného pražského paláce. To už ale nebyl hrabětem Kounicem. Dveřník ho ohlásil jako „Rytíře stříbrné koruny“. A protože jeho spolubratři už čekali jen na něj, mohla ceremonie zednářské lóže započít. Velká francouzská revoluce nebyla jen výbuchem hněvu té části společnosti, která neměla co ztratit. Starý společenský model narušovali po předcházející dlouhá desetiletí sami členové privilegovaných vrstev. Pevná barokní koalice aristokracie a vysokého kléru dokázala dlouho udržovat status quo. Její mladší členy však tradiční hodnoty přestávaly lákat. Zednářství se pro ně stalo alternativou a časem dokonce módou. Působilo přitažlivě na všech úrovních a členem lóže se proto mohl stát jak neznámý provinciální úředník, tak František Štěpán Lotrinský, manžel Marie Terezie.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.