Zlatá investiční mince 250 NZD 100dukát Spytihněva I.
průměr | 65 mm |
hmotnost | 348,5 g |
ryzost | 999,9/1000 Au |
hrana | hladká |
limitní náklad | 50 ks |
provedení | b.k. |
objednávkový kód | CRMM13 |
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
průměr | 65 mm |
hmotnost | 348,5 g |
ryzost | 999,9/1000 Au |
hrana | hladká |
limitní náklad | 50 ks |
provedení | b.k. |
objednávkový kód | CRMM13 |
Spytihněv I. – český kníže z dynastie Přemyslovců. Syn prvního křesťanského vládce Čech Bořivoje I. a později svatořečené Ludmily. Spytihněv je považován za zakladatele Pražského hradu.
Na český knížecí stolec usedl Spytihněv po skonu velkomoravského vládce Svatopluka někdy v roce 894. Jeho nástupem došlo k odpoutání se Čech od závislosti na Velké Moravě. Spytihněv se politicky orientoval na Východofranskou říši, což dokládá i záznam ve Fuldských letopisech, podle kterých český vládce navštívil Říšský sněm v Řezně a vzdal hold východofranskému králu Arnulfovi. Spytihněv pokračoval v zakladatelské činnosti svého otce. Strategicky výhodné místo nad Vltavou, kde Bořivoj postavil kostelík Panny Marie, opevnil a zvolil za své nové sídlo. Položil tak základy pro budoucí Pražský hrad, legendární místo českých panovníků. Za jeho vlády vznikla také opevněná hradiště Mělník, Stará Boleslav, Tetín, Libušín a Lštění, které byly podřízeny Praze a díky nimž Přemyslovci postupně upevňovali svoji moc. Spytihněv vládl v letech 894 až 915. Nástupcem Spytihněva se stal jeho mladší bratr Vratislav I.