Zlatá investiční medaile - motiv z bankovky 500 Kč - 1 Kg

Božena Němcová (4. 2. 1820 - 21. 1. 1862) – česká spisovatelka, autorka pohádkových sbírek, románů a povídek z venkova. Její nejznámější knihou se stala Babička. Božena Němcová se narodila ve Vídni Terezii Novotné, která se záhy provdala za panského kočího, rakouského Němce, Johanna Pankla.

Dětství prožila v Ratibořicích, které jsou dnes částí města Česká Skalice. Budoucí spisovatelku nesmírně ovlivnila její babička Marie Magdalena Novotná, která za rodinou přicestovala z Vídně.

Když bylo Boženě sedmnáct, provdala se na přání rodičů za komisaře finanční stráže Josefa Němce. Manželé si však příliš nerozuměli a jejich soužití nebylo šťastné. Shodovali se snad jen v odporu vůči rakouské vládě. Právě kvůli svým názorům Němec často měnil pracoviště, a když byl přeložen až do Uher, jeho manželka odešla i se čtyřmi dětmi do Prahy. Uživit sebe i potomstvo nebylo jednoduché, přesto nové prostředí Němcové v profesním vývoji pomohlo. Udržovala kontakty s umělci a vlastenci, kteří ji pomohli nasměrovat k literatuře. V důsledku nepovedeného manželství inklinovala ke vztahům s různými intelektuály a tyto vztahy často nekončívaly jen v úrovni platonické. Němec tušil nevěru, a tak docházelo k hádkám, které končily až fyzickým napadáním manželky.

Mezi prvotiny Boženy Němcové patřily básně Ženám českým, Moje vlast a Slavné ráno. Jejím nejvýznamnějším příspěvkem české literatuře se však stala próza z vesnického prostředí a také půvabné pohádky, na nichž vyrostlo několik generací. Spisovatelka se živě zajímala o lidový folklor v Čechách i na Slovensku, což se barvitě promítlo v jejím díle. Mezi autorčiny nejznámější povídky patří Baruška, Pomněnka šlechetné duše, Divá Bára, V zámku a podzámčí, Podhorská vesnice a další. K perlám české literatury patří především rozsáhlé dílo Babička, inspirované spisovatelčinými zážitky z dětství, v němž hrála významnou úlohu její skutečná babička. Kniha se později dočkala filmového zpracování, podobně jako řada dalších titulů Boženy Němcové.

Život zakladatelky novodobé české prózy nebyl jednoduchý, po většinu času se potýkala s chudobou, nepochopením okolí i nemocemi. Její tělo bylo uloženo na vyšehradském hřbitově.
Památku Boženy Němcové připomíná také pamětní deska na domě U Tří lip (ulice Na Příkopě), kde v roce 1862 skonala.