Replika Tetradrachmy Alexandra Makedonského – Ag
průměr | 28 mm |
hmotnost | 13 g |
ryzost | 999/1000 Ag |
provedení b.k. - limit 1000 ks | |
emise | 2001 |
objednávkový kód | CRM746 |
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
VYPRODÁNO
průměr | 28 mm |
hmotnost | 13 g |
ryzost | 999/1000 Ag |
provedení b.k. - limit 1000 ks | |
emise | 2001 |
objednávkový kód | CRM746 |
Alexandr Makedonský (356 př. n. l. – 323 př. n. l.) – král řecké Makedonie, jeden z nejslavnějších vojevůdců historie. Odvážnými vojenskými taženími si podmanil území od Řecka až po Indii.
Alexandr se narodil v hlavním městě starověké Makedonie Pella. Jeho otcem byl král a válečník Filip II. Makedonský, který ovládl řecké státy a chystal se zaútočit na mocnou Persii. K tomu však došlo až pod vedením jeho ambiciózního syna Alexandra, neboť Filipa jeho odpůrci zavraždili.
Na trůn Alexandr vstoupil jako dvacetiletý. Podrobené státy ucítily možnost vrátit se k nezávislosti, mladý král však razantně vojensky zasáhl. Odstrašujícím příkladem se stal osud vzbouřených Théb, které Alexandr nechal srovnat se zemí: obyvatelé byli povražděni nebo prodáni do otroctví. Poté, kdy se vojevůdci podařilo konsolidovat území dobyté jeho otcem, obrátil svoji pozornost k Persii. Poprvé se Makedonci s Peršany a jejich spojenci utkali v bitvě u řeky Gráníkos nedaleko bájné Tróje. Alexandr drtivě vyhrál a krutě se vypořádal především s řeckými žoldnéři, bojujícími na straně protivníka. Vítězstvím si otevřel cestu k další expanzi na východ. Po porážkách armády perského krále Dareia III. u Issu a Gaugamé si postupně podmanil většinu tehdy známého světa a zastavil se až v Indii. Města, která se mu při tažení nevzdala, vyplenil a obránce nechal povraždit, přeživší ženy a děti obvykle končily v otroctví. Jeho gigantická říše sahala od jižního Balkánu a Egypta až po úpatí Himalájí. Alexandrova moc neslábla, ani když jeho vojáci po stovkách hynuli na nemoci, vyčerpání nebo v důsledku střetů s porobenými národy. Při zpáteční cestě vyprahlým územím Bálúčistánu padla v útrapách až polovina makedonské armády. Vojevůdcovy zdroje se však zdály nevyčerpatelné.
Alexandr se netajil obdivem k perské kultuře a zvykům, v jeho armádě bojovaly tisíce Peršanů, mnozí tamní velmožové nacházeli u dobyvatele pochopení. To bylo příčinou vrůstající nespokojenosti v makedonských řadách a občasných rebelií vojáků. Další Alexandrovy velkolepé dobyvatelské plány ukončila jeho nečekaná smrt v roce 323 před naším letopočtem, kdy pobýval v Babylonu.