Pamětní medaile s motivem 10 hal. Proof

Haléřové mince – původ haléře spadá až do třináctého století. Jeho německý název häller je odvozen od místa vzniku, kterým bylo švábské městečko Hall am Kocher. Pod počeštěným názvem haléř se platidlo v tuzemsku objevilo v druhé polovině 14. století. Jednalo se o drobnou stříbrnou minci raženou pouze z jedné strany. Za vlády Marie Terezie byl haléř vyráběn z mědi. V novodobé historii pak byly mince podle nominální hodnoty a konkrétního období raženy ze zinku, slitin měď-zinek a měď-nikl.

Po vzniku Československa v roce 1918 byla přijata korunová měna: jedna koruna se dělila na sto haléřů. V celé haléřové éře se v tuzemsku objevily mince v nominálech 1, 2, 3, 5, 10, 20, 25 a 50 h, přičemž nižší nominály banka postupně vyřazovala. Poslední haléřovou mincí se stal padesátník, jehož platnost skončila 1. září 2008. Sběratelsky nejcennějším se stal pětihaléř z roku 1924, který byl vydražen za více než čtvrt milionu korun.