Obecní dům v Praze - 100. výročí otevření Ag proof
průměr | 37 mm | |
hmotnost | 31,1 g | |
ryzost | 999/1000 Ag | |
hrana | hladká, číslovaná | |
limit provedení proof | 368ks | |
limit provedení b.k. | 74 ks emise | 2012 |
objednávkový kód | CRM918 |
POŠTOVNÉ = 0 €
Pri nákupe nad € 200.
NA OBJEDNANIE
1-8 dnů
NA OBJEDNANIE
1-8 dnů
NA OBJEDNANIE
1-5 dnů
NA OBJEDNANIE
1-8 dnů
průměr | 37 mm | |
hmotnost | 31,1 g | |
ryzost | 999/1000 Ag | |
hrana | hladká, číslovaná | |
limit provedení proof | 368ks | |
limit provedení b.k. | 74 ks emise | 2012 |
objednávkový kód | CRM918 |
Obecní dům v Praze – jedna z nejznámějších pražských secesních staveb. Původně se nazývala Reprezentační dům hlavního města Prahy. Budova je silně spjata s moderní českou historií: 28. října 1918 v ní byla vyhlášena první Československá republika. V listopadu 1989 se pak v Obecním domě poprvé sešli představitelé Občanského fóra se zástupci komunistické vlády. V těsné blízkosti Obecního domu stojí jeden ze symbolů Prahy: gotická Prašná brána, která byla součástí obranného systému Starého Města.
Potřeba zbudování českého společenského a reprezentativního střediska, jako protiváhy tehdy Německého domu (nyní Slovanský dům), byla formulována v Pamětním spisu, který v roce 1901 zaslal městské radě spolek Měšťanská beseda. O dva roky později se uskutečnila architektonická soutěž, z níž však nevzešel vítězný návrh. Městská rada nakonec zpracováním projektu pověřila architekty Antonína Balšánka a Osvalda Polívku, na jejichž práci dohlížela devítičlenná komise.
Konečný projekt i s rozpočtem, který představoval tři miliony korun, byl schválen 10. prosince 1904 a v létě příštího roku započala stavba. Objekt byl slavnostně otevřen 22. listopadu 1912, některé části budovy však byly zprovozněny už o tři roky dříve. Na výzdobě Obecního domu se podílela celá plejáda tehdejších významných umělců. Byli mezi nimi malíři Mikoláš Aleš, Alfons Mucha, Max Švabinský, Josef Ulman, Jakub Obrovský a další. Ze sochařů k podobě budovy přispěli mezi jinými i Josef Václav Myslbek, Josef Mařatka nebo třeba Ladislav Šaloun a Bohumil Kafka.
Fotografie použité so zvolením Zlatemince.cz.