HRAD RABÍ
Zlatá mince 5000 Kč 2018 II
Šestou zlatou mincí nominální hodnoty 5000 Kč z cyklu Hrady České republiky je mince Hrad Rabí, kterou vydala Česká národní banka 18. září 2018 na základě vyhlášky č. 198/2018 Sb.
Hrad Rabí je nejrozsáhlejší hradní zřícenina v Čechách. Jeho založení není písemně doloženo, snad vznikl na počátku 14. století. První zmínka je až z roku 1380, kdy Rabí vlastnili páni z Rýzmberka. Nejstarší část komplexu s velkou hranolovou věží byla na přelomu 14. a 15. století rozšířena a přestavěna ke zlepšení opevnění, které patřilo k nejvyspělejším obranným systémům v Evropě. Páni z Rýzmberka vystupovali proti husitství a tak bylo Rabí v letech 1420 a 1421 obléháno a dobyto husitskými vojsky, při němž zde husitský vojevůdce Jan Žižka z Trocnova pravděpodobně přišel o druhé oko. K největšímu rozkvětu hradu došlo na konci 15. století za Půty Švihovského z Rýzmberka, který nechal provést řadu stavebních úprav za pravděpodobné účasti stavitele Benedikta Rejta. V té době také vznikly předsunuté dělové bašty na mohutných zdech a podhradí bylo povýšeno na město. Půtovi potomci se ale zadlužili a rabské panství několikrát změnilo majitele.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.
ČESKOSLOVENSKÉ KOLKY
„vzor 1962“
Vyostřující se zahraničně politické vztahy mezi Sovětským svazem a Spojenými státy americkými dovedla oba znepřátelené bloky až na samý okraj války.
Podobně jako v mnoha zemích východního, ale i západního bloku zahrnovaly i československé vojenské plány, krom jiného i otázku peněžního oběhu v případě vypuktuní válečného konfliktu. V této souvislosti se u nás velice často skloňuje i otázka československých kolků vzoru 1962.
Samotný důvod a okolnosti jejich vzniku jsou ale dodnes obklopeny mnoha neznámými a byť je v jejich případě karibská krize nejvíce skloňována, nejedná se zdaleka o jedinou a zároveň i o nepotvrzenou hypotézu. Jak uvádí Dr. Moravec, na základě kusých pramenů a z vyprávění pamětníků vyplývá, že jejich vznik lze datovat až na počátek šedesátých let, přesněji mezi roky 1961 až 1962. V téže době Státní banka Československá připravovala i náhradní platidla vzoru 1962, od kterých posléze odvozujeme i označení samotných kolků jako vzor 1962, případně mezi sběrateli též hojně užívané označení „kubánské kolky“. Naopak Zdeněk Šustek zde v této souvislosti nevylučuje ani pozdější vznik, který by mohl zasahovat dokonce až na přelom 60. a 70. let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2018.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU