Sběratel 2013 Ohlédnutí za letňanským veletrhem
Na to, že se každoročně koná sběratelský veletrh, jsme si už zvykli. Letos byla tato akce propojena s veletrhem Investor 2013, což pro sběratele znamená jisté vylepšení.
Kromě tradičních sběratelských předmětů byl totiž veletrh obohacen o zajímavý doprovodný program v podobě nejrůznějších seminářů.
Náš trh bohužel ještě stále neumožňuje uspořádat veletrh věnovaný výhradně numismatice, a tak bylo letňanské výstaviště naplněno sběrateli všech druhů. Nicméně sběratelství platidel bylo jedno z těch více zastoupených.
Protože od konání veletrhu uplynula už nějaká doba, pojďme se podívat na největší numismatické zajímavosti, které jsme na veletrhu mohli vidět.
To, co mohlo přilákat i laickou veřejnost, byla bezesporu největší evropská mince. Je opravdu těžké nazývat více než třicetikilový disk z ryzího zlata mincí, ale protože má svou nominální hodnotu, nemáme na výběr. Bez ohledu na to, že v opise najdeme 100 000, hodnota této rarity je nyní 1,1 milionu eur. Mince váží tisíc troyských uncí - tedy 31,1 kg. Byla vyražena v Rakouské mincovně v roce 2004 u příležitosti patnáctiletého jubilea ražby oblíbených zlatých investičních mincí Wiener Philharmoniker. Kdo se chvilku zdržel po zavření veletrhu, mohl vidět, v jaké krásné dřevěné etui se dodává.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2013
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (29) Známky mlýnů
Mletí obilí doprovází lidstvo po několik tisíciletí.
Od drcení obilí na plochém kameni malým ručním kamenným drtidlem v neolitu vývoj dospěl k současným moderním plně mechanizovaným a automatizovaným mlýnům.
Ačkoliv má mlynárenství v Čechách dlouhou a starou tradici1, nejsou u nás zatím doloženy historické mlýnské známky, jaké jsou známé kupříkladu z Německa2 či Slezska3. Kovové známky, které se u nás v některých mlýnech užívaly, nemají zpravidla spojitost se samotnou mlýnskou výrobou. Dokládají však jiné podnikatelské aktivity a zemědělskou výrobu některých mlýnů. Jedním z hledisek při členění mlýnů jsou zdroje hnací energie. Nejstarším byl mlýn tažný, jehož pohonem byla síla zvířat, později se využívala energie větru a vody, od minulého století přišly na řadu pára a spalovací či elektrické motory. V českých zemích převládaly vodní mlýny, které se zejména v XIX. století rozšířily do značného množství. Ottův slovník naučný4 uvádí koncem roku 1890 v Čechách 6882 mlýnů, 2503 na Moravě a 650 ve Slezsku. K tomu ještě 573 mlýnů provozovaných „po továrensku“, celkem tedy 10 608 mlýnů. Mlýny byly tehdy na každém vodním toku, počínaje lučními potůčky. Řada jich zanikla, když se na přelomu století začala vozit laciná mouka z Uher umletá v parních velkomlýnech. Na snižování počtu malých vodních mlýnů, často odkázaných na rozmary počasí, měla dopad i domácí konkurence. S mlýny s válcovými stolicemi (americký mlýn, válcový mlýn, automatický mlýn, strojní mlýn, umělý či umělecký mlýn, jak se nazývaly) se nemohly měřit. Přesto je ještě v období první Československé republiky uváděn5 poměrně velký počet mlýnů, v sezóně 1923/1924 bylo v činnosti 10 221, v letech 1933/1934 pak 9220 mlýnů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
SLOVENSKÉ-MINCE.SK