MISTŘI PADĚLATELÉ (2) Carl Wilhelm Becker
Začínající sběratel, který se stal obětí podvodníka, aby později svými falzy podváděl jiné.
Známý obchodník s mincemi u kterého nakupoval i Goethe a později všemi opovrhovaný padělatel. Carl Wilhelm Becker je dnes považovaný za největšího padělatele historických mincí všech dob.
Život a první falzum
Carl Wilhelm Becker se narodil roku 1772 ve Špýru. Jeho otec vlastnil obchod s vínem a vykonával čestný městský úřad s titulem rady a tak očekával, že Carl Wilhelm půjde v jeho stopách. Becker mladší měl ale umělecké vlohy a toužil se stát sochařem. S tím však jeho otec nesouhlasil a poslal syna do Bordeaux aby se vyučil obchodníkem. Carl Wilhelm se roku 1795 oženil a otevřel si ve Franfurtu obchod s vínem. O numismatiku se Becker začal zajímat kolem roku 1796 a ve snaze rozšířit svoji sbírku o římskou minci naletěl podvodníkovi. Jistý baron von Sch***m z Mnichova mu prodal zlatou minci císaře Commoda. Jak se později ukázalo, jednalo se o padělek a Becker se vypravil za nepoctivým prodejcem, aby mu minci vrátil. Baron se jeho stížnosti vysmál a jen poznamenal, že mu to patří, protože se nemá plést do věcí, kterým nerozumí. V této hodině, jak říká Becker v jednom ze svých deníků, získal morální výzbroj na to stát se padělatelem. Uražený Becker se vrhl do práce, aby získal potřebné numismatické znalosti a v mincovně v Mnichově se vyučil řezačem razidel. Brzy byl schopen začít vyrábět vlastní razidla a falšovat mince. Později se skutečně dočkal své pomsty a baronovi, který ho podvedl, prodal falešnou vzácnou zlatou minci.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2016.
Karel Plíva Medaili vnímám spíš z technické stránky
Vznik pamětní medaile je poměrně složitý proces, na němž se podílí celý tým odborníků. Kromě výtvarníka a rytce jsou to i další odborníci, kteří se však příliš často neobjevují na výsluní mediálního zájmu.
Bez jejich práce a technologických znalostí by však moderní numismatická výroba fungovala jen stěží. Jedním z nich je i designer a operátor CNC obráběcích strojů Karel Plíva.
Přibližte čtenářům, v čem spočívá vaše práce?
Mým úkolem je technická příprava a zpracování zakázky. Zjednodušeně řečeno: začínám od sádrového modelu, případně náčrtku, který dostanu od výtvarníka a končím vlastním obráběním razidla. Do procesu samozřejmě patří spousta úkonů, ať už se jedná o úpravu rozměrů finálního výrobku, optimalizaci elektronicky zpracovaného návrhu, či vychytání různých chyb a technických nedostatků. Dá se říct, že moje činnost dokáže zjednodušit a zrychlit práci rytců, proofařů a dalších specialistů, ale rozhodně nemůže jejich dovednost nahradit. A to je dobře, protože technika je dobrý pomocník, ale zlý pán. Ruční podíl práce je to, co dělá medaili hezkou, jedinečnou. Mincovní svět čím dál víc opouští ruční podíl práce a nahrazuje ho efektivní, výkonnou, předvídatelnou, ale nudnou a nezajímavou technikou.
Co patří k nejběžnějším úpravám digitalizovaného návrhu?
Jedná se o různé nerovnosti, retuše nebo doplnění značek. Důležitý aspekt je samozřejmě vyrobitelnost. Výtvarníci nemívají vždy jednotná pravidla a nedodržení určitých parametrů může například způsobit problémy s tečením materiálu při ražbě, nebo s realizací proof kvality. Tečení materiálu je ovlivněno řadou parametrů a vlastností, které se snaží hlídat a vylepšit mnoho odborníků v průběhu výrobního procesu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
