Skotská libra (2)
Zvláštnosti autonomní měny
Libra, podobně jako dolar, je měnovou jednotkou s poměrně dlouhou historií, vývojem a rozšířením. V následujícím příspěvku chceme poukázat na jednu z variant libry, totiž libru skotskou. Není možné se v článku věnovat veškerým aspektům librové měny a proto soustředíme pozornost pouze na ty skutečnosti, které mají zásadní význam pro moderní notafilii.
1958–1994
V těchto letech se setkáváme se znaky, které dříve u diference skotských bankovek nebyly použity. Známe je však u bankovek jiných států (např. Holandska). Jedná se o zjednodušenou formu tzv. bar kódu, u skotských bankovek označovaného jako sorting marks (třídící nebo také rozlišující značka) slokací na R. Jde specificky o bankovky vydávané Bank of Scotland 1970–1990 v sérii bankovek Sir Walter Scott Issue. Konkrétně se jedná o Pick#111 & 112. Tyto značky nejsou však na rozdíl od bar kódů numerické.SCWPM (19thEd; 2013) uvádí pod Pick#112 varianty a–f. U Pick#112f však nepopisuje rok emise 1984 & 1987. Poměrně malý počet bankovek byl vydán v letech po roce 1958 bankami, které v podstatě do roku 1970 ukončili emisní činnost (viz tabulka výše).
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2015.
JAK SE DĚLÁ MINCOVNA (24) Ražba kilové pamětní medaile z drahých kovů
Při cestách do zahraničí, zejména na světových mincovních veletrzích v Basileji a v Berlíně, jsme se seznamovali s novinkami, kterými se snažili naši kolegové překvapit.
Razili nejen pro své domácí sběratele, ale především pro obrovský mezinárodní trh, ve kterém figurují miliardové sumy dolarů ve zlatých ražbách. Je to globální byznys, kterého se účastní nejsilnější světoví hráči v obchodování se zlatem. Slitky ve formě cihel jsou zajímavým artiklem od 1000 gramů a výše.
Zlaté cihly v trezorech bank mají hmotnost 12 440 gramů (400 Oz). Jedná se o velmi silnou mezinárodní loby, kde mincovny nemají své místo. Jedna je však výjimkou. Vídeňská mincovna zde zastupuje Rakouskou centrální banku, neboť spravuje státní zlaté rezervy. Pohyby zlata se tady počítají v řádech tun. Zde jsem také poprvé uviděl, jak vypadá masová ražba zlatých mincí. Naše dosavadní ražby v maximální hmotnosti 31,1 gramů (1 Oz) odpovídaly technickým možnostem medailových lisů, jedná se hlavně o tonáž a zdvih. Neměli jsme ani otestovaný trh, jak by reagoval, kdyby se objevil produkt, který by se prodával v řádu stovek tisíc korun. Dosavadní jednouncové mince ČNB, nebo naše medaile stejné hmotnosti, se prodávaly za cenu do 50 000 Kč za kus. To jsme považovali za limitní, co je český zákazník ochoten za pamětní ražby zaplatit. Na druhé straně jsme viděli, že máme zákazníky, kteří u nás nakupují veškeré ražené zlato emitované centrální bankou a náš emisní plán ražeb v tomto kovu si rezervují na celý rok dopředu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2016.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
