MINCE S BIBLICKÝMI MOTIVY (3) Volná řada zlatých desetišekelových mincí
Již po dvě čísla se věnujeme této zvláštní řadě izraelských pamětních mincí.
Dnes přinášíme dokončení.
Třináctou mincí v této řadě je 10 NIS z roku 2009 s motivem zápasu Samsona se lvem, Samson, hebrejsky Šimšon byl dvanáctýma posledním soudcem, jehož příběh popisuje biblická kniha Soudců. Od narození byl zasvěcencem Božím – nazírem, který nesměl pít víno ani jiné opojné nápoje a nesměl si stříhat vlasy. Právě ve vlasech byla skryta jeho obrovská fyzická síla. Samson je schopen přemoci holýma rukama i lva, což uvádí kniha Soudců 14,5-6. Nakonec je zrazen Pelištejkou Delílou, ženou, kterou miloval. Ta na něj neustále naléhala, až jí prozradil původ své obrovské síly. Poté jeden z Pelištejců spícímu Samsonovi ostříhal vlasy
a Samson ztratil svou sílu. Pelištejci se ho zmocnili, oslepili ho a přivedli do Gazy, kde ho spoutali bronzovými řetězy. (Soudců 16,16-21). Tam, přikovaný ke sloupům královského paláce, naposled prosil Boha o sílu, aby se Pelištejcům pomstil a Bůh ho vyslyšel. Samson pak objal dva sloupy, k nimž byl přikován a které podpíraly vnitřní palácovou síň, a strhl je. Palác se poté zřítil na všechna pelištejská knížata a lid, který tam byl (Soudců 16,28-30). Tak Samson zahynul pod troskami paláce spolu se svými vězniteli. Samson soudil Izrael dvacet let.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.
Rašínova reforma První československé státovky
V průběhu první světové války došlo k postupnému znehodnocování národních měn, což následně vedlo k růstu inflace.
Díky vysokému zadlužení a nedostatku zboží i surovin se většina zúčastněných zemí na podzim roku 1918 ocitla na pokraji nejen průmyslového, ale i ekonomického vyčerpání.
Hospodářským potížím se nevyhnulo ani Rakousko-Uhersko, které už 4. 8. 1914 přijalo císařské nařízení, kterým se Rakousko-Uherská banka (RUB) zbavila povinnosti krýt papírová platidla nejméně ze dvou pětin zlatem a předkládat veřejnosti týdenní a výroční výkazy o své činnosti1. Díky narůstajícímu nedostatku finančních prostředků přešel stát v polovině roku 1915 k přímým půjčkám u RUB a to formou státních dluhopisů, u kterých setrval až do konce války, kdy jeho celkový dluh vůči centrální bance dosáhl úrovně 39,3 mld. K, přičemž větší část 25 mld. K připadala na vrub průmyslově vyspělejšího Předlitavska. Uvolněná měnová politika měla mimo jiné i za následek, že zatímco v červenci 1914 představoval zlatý poklad2 Rakousko-Uherské banky 1589 mld. K a množství papírových peněz v oběhu 2,129 mld. K, tak koncem války se zlatý poklad snížil na pouhých 342 mil. K, zatímco množství bankovek vzrostlo až na 30,68 mld. K. Zlaté krytí tak během čtyř let pokleslo z původních 74 % na 1,11 %.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
