Investiční stříbrné mince ČNB.

100 LET OD ZALOŽENÍ ČESKOSLOVENSKÉ NÁRODNÍ RADY 500 Kč 2016
Na rozdíl od mincí 200 Kč jsou mince 500 Kč vydávány v pravidelném množství jednoho motivu ročně.

I v emisním období 2016-2020 bude pokračovat vydávání mincí nominální hodnoty 500 Kč, k jejichž emisi došlo za existence České republiky poprvé v roce 2011 (mince ke 200. výročí narození Karla Jaromíra Erbena), devatenáct let od emise poslední československé pamětní mince nominální hodnoty 500 Kčs (mince k 100. výročí československého tenisu).

I když na rozdíl od cyklů zlatých mincí (Deset století architektury, Hrady...) není jejich emise označena jako cyklus, fakticky mají také povahu určitého volného cyklu či řady se společným tématem. V letech 2011-2015 vydala Česká národní banka (dále ČNB) pět mincí s motivy významných českých kulturních osobností a v letech 2016-2020 půjde o motivy významných událostí, souvisejících se vznikem samostatné ho československého státu. První mincí této nové řady a současně první pamětní mincí roku 2016 je mince 500 Kč k 100. výročí založení Československé národní rady, kterou vydala ČNB 10. února 2016 na základě vyhlášky č. 30/2016 Sb.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2016.

Tajná mincovna? Razily se v Přísečnici groše krále Jana?
O pravděpodobně nejstarším dolování a zpracování železných rud v českém Krušnohoří přinesly důležité poznatky archeologické nálezy.

V blízkosti Kadaně ležící na úpatí Krušných hor na levém břehu Ohře se totiž podařilo odkrýt sídliště z ranně románského období. Kromě 33 neporušených tavících pecí na železnou rudu tam byly překvapivě nalezeny rovněž zbytky rudy, které pocházely jednoznačně z jediné až k povrchu země sahající rudné žíly Přísečnice.

Z české části Krušných hor kromě Přísečnicka je nejstarší zmínka o dolech na stříbro z roku 1333 u Hory Sv. Kateřiny. Roku 1340 byly také otevřeny doly na stříbro, cín a olovo u Jindřichovic v Krušných horách. Roku 1350 udělil král Karel IV. horní svobody Hroznětínu na Karlovarsku a roku 1352 je také doloženo dolování olověných a stříbrných rud u Štampachu na Sokolovsku.
V klášterní kronice města Rems v Sasku z roku 1143 se píše o přísečnickém pásu ležícím v lesních pohořích Kremsiger1 (mezi bývalou Přísečnicí a Černým Potokem – dříve Pleyl) a pohořím Kreuziger (mezi Vejprty a Černým Potokem) na tzv. české cestě – semita Bohemica.
Využívání a zpracování nerostného bohatství Krušnohoří potvrzuje i Lipská kronika, která uvádí, že Slované z Přísečnicka k nim již v 10–11. století dodávali například ceněné železné srpy.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2011.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

www.Slovenske-mince.sk - Investičné zlato za najnižšiu cenu na Slovensku. Ponúkame zlaté mince a švajčiarske zlaté zliatky oslobodené od dph. Strieborné mince. Švajčiarske strieborné zliatky. Limitované razby a medaily Pražskej mincovne, Českej mincovne a Mincovne Kremnica, mince ČNB a NBS. ©2003-2024 Zlaté mince - Numizmatika. Akékoľvek použitie obsahu vrátane prevzatia, šírenia či ďalšieho sprístupňovania textov a fotografií je bez písomného súhlasu zakázané. Fotografie sú chránené autorským zákonom.

REŠPEKTUJEME VAŠE SÚKROMIE.

Tieto stránky upravujeme pre vaše individuálne požiadavky pomocou cookies. Sú bezpečné, bezplatné a umožňujú nám 'ladiť' tieto stránky a ponúkať v zľave tovar podľa vašich osobných preferencií. Na ich použitie je vyžadovaný váš súhlas. Viac podrobností sa dozviete na stránke cookies ...