Česká družina Medaile věnovaná našim hrdinům
Dobrovolnická jednotka Česká družina se stala základem slavných československých legií v Rusku.
Její existenci připomíná nová pamětní medaile, kterou ve stříbrném i zlatém provedení začala razit Pražská mincovna. Titul je součástí nového cyklu věnovaného významným osobnostem a událostem české vojenské tradice.
O působení československých legií v Rusku v době první světové války a krátce po ní, panuje ve veřejnosti poměrně silné povědomí. Méně známé jsou však začátky této bezesporu významné vojenské síly na východní frontě.
Všechno začalo 9. srpna 1914, kdy se zástupci československých krajanských spolků sešli v Kyjevě a otevřeně vystoupili proti rakousko-uherské monarchii. Mocnářství v té době už bylo ve válečném konfliktu s Ruskem a žádalo loajalitu svých občanů v zahraničí. Místo vyjádření
poslušnosti, podali krajané návrh na vytvoření české vojenské jednotky, jako součásti carské armády. Ruské ministerstvo války nabídku projednalo, 12. srpna schválilo a už o šest dní později vyšel rozkaz na zformování české družiny (družina odpovídala síle praporu). Současně se zástupci československého výboru v Moskvě dočkali přijetí u cara Mikuláše II. V září se pak uskutečnila druhá audience a krajané na ni cara informovali o zajímavé myšlence budoucího samostatného československého království.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2012
Jozef Bubák Vzpomínka na autora slovenských bankovek
Počátkem roku nás v rozmezí dvou týdnů opustily hned dvě významné osobnosti, které svou tvorbu spojili se světem bankovek.
28. ledna zemřel Oldřich Kulhánek, kterému jsme věnovali krátkou vzpomínku v minulém čísle a 11. února poté autor novodobých slovenských bankovek – Jozef Bubák.
Narodil se 23. dubna 1950 v Komárně. V letech 1963 až 1968 navštěvoval v rodném městě lidovou školu umění pod vedením akademického malíře Františka Chrástka. Po jejím absolvování nastoupil na Vysoké škole výtvarného umění v Bratislave, kde mu přednášeli Dezidor Milly, Petr Matejka, nebo například František Gajdoš. Při jejím ukončení získal za vynikající studijní výsledky prestižní Cenu Martina Benku.
Mezi lety 1975-1978 působil jako odborný asistent na Fakultě architektury Slovenské vysoké školy technické v Bratislavě a od roku 1978 se již plně věnoval malířství na volné noze. Netvořil však jen grafiky, k nejvýznamnějším dílům patří i jeho nástěnné malby pro Národní onkologický ústav v Bratislavě a i na dalších místech po celém Československu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2013
