Medaile s prvky Řádu TGM
V roce 70. výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka vydala společnost Zlaté mince – Numismatika luxusní číslovanou zlatou medaili. Předlohu pro tuto pamětní ražbu vypracoval akademický sochař Vladimír Oppl.
V roce sedmdesátého výročí úmrtí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka vydala společnost Zlaté mince – Numismatika luxusní číslovanou zlatou medaili. Předlohu pro tuto pamětní ražbu vypracoval akademický sochař Vladimír Oppl.
Za první československé republiky velebený, za socialismu přehlížený, nyní opět v kurzu. I navzdory politickým zvratům neupadl první československý prezident nikdy zcela v zapomnění, po Sametové revoluci pak začaly znovu přibývat numizmatické tituly, které jeho odkaz připomínají.
K velmi působiv ým novodobým ražbám s Masarykov ým motivem patří pamětní medaile, kterou v roce 2007 v ydala společnost Zlaté mince – Numismatika. Emise je vyvedena ze zlata o čistotě 999/1000. „Každá z těchto luxusních medailí je vybavena unikátním pořadovým číslem,“
informoval Jaroslav Tomanec ze společnosti Zlaté mince – Numismatika. Připomněl, že mezi sběrateli kolují také prakticky totožné ražby z v ysokojakostního stříbra. Obě provedení mají hmotnost jedné trojské unce, tedy 31,1 g a stejný je i jejich průměr 37 milimetrů. Rozdílnost kovů se tedy projevila až v síle medailí.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 5/2012
Osmanské mince Na území Slovenska
V novovekých dejinách Uhorska a teda aj Slovenska zohrávali dôležitú úlohu zahraničné razby. Z nich tvoria špecifickú skupinu turecké mince, ktoré tu mali zvláštne postavenie.
Intenzita ich prieniku závisela od Turkami okupovaných území. To znamená, že osmanské mince mali iné postavenie na územiach, ktoré boli pod priamym tureckým vplyvom a iné v okrajových častiach. Keďže územie dnešného Slovenska bolo len čiastočne okupované Turkami, prípadne časť z neho podliehala priamo uhorskému kráľovi, osmanské mince tu zohrávali zvláštnu úlohu. Preto sa pokúsme bližšie analyzovať ich vplyv v tejto časti vtedajšieho Uhorska.
Po roku 1526 a drvivej moháčskej porážke Turci čoraz intenzívnejšie prenikli do Uhorska. O tri roky neskôr opätovne zorganizovali obrovskú výpravu namierenú proti Viedni, ktorej jeden prúd prechádzal okolím Bratislavy. Práve počas tohto ťaženia sa obyvatelia Slovenska prvýkrát oboznámili s Tureckými vojskami a na vlastnej koži pocítili ich ničivý vpád. Počas prvého vpádu roku 1529 vyplienili okolie Čuňova a Rusoviec, ktoré sú dnes súčasťou Bratislavy. V nasledujúcom roku sa dostali do okolia Trnavy, kde je pravdepodobne doložený ich prvý bojový stret na našom území. Turecké vojská sa v rámci ťaženia rozdelili do viacerých prúdov a plienili väčšiu časť západného Slovenska. Ich oddiely sú doložené pri Nových Zámkoch, Topoľčanoch, časť z nich drancovala Pohronie až po Levice, Vráble, Zlaté Moravce a pod.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2014.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
