Medaile Šporkova Řádu sv. Huberta z roku 1723 Zajímavé ražby z Nume.cz
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679).
František Antonín hrabě Špork /Sporck/ (*9. 3. 1662 Heřmanův Městec, †30. 3. 1738 Lysá nad Labem) byl synem Johanna Šporka (1597–1679), který se průběhu válek v 17. století vypracoval ze zchudlého šlechtice na předního generála mocnářství, a kterému císař za vítězství nad Turky udělil titul hraběte a následně v roce 1664 získal dědičný titul říšských hrabat.
František Antonín Špork zahájil studia u jezuitů v Kutné Hoře, později pokračoval na právech a filozofii v Praze. Po jejich ukončení procestoval v letech 1680-1681 Francii, Nizozemí a Anglii. Zejména na něj zapůsobil pobyt ve Versailles, kde jej okouzlil nádherný zámecký areál s bohatou uměleckou výzdobou, stejně jako společenské akce a hony. V císařských službách získal vysoké hodnosti císařského komorníka, královského místodržitele a skutečného tajného rady. Je však nesporné, že pro evropskou rodovou šlechtu dlouho zůstával jen synem pobělohorského zbohatlíka.
Je zřejmé, že jeho projevy vnější okázalosti a ambiciózní reprezentace zakrývaly osobní komplexy a nenaplněné tužby. Po zkušenostech s politickou kariérou se zaměřil na duchovní život, kulturu a umění. Patřil mezi nábožensky velmi svobodomyslné a tolerantní osobnosti své doby. Jeho palác na Novém Městě pražském, zámek v Lysé nad Labem a od roku 1705 budovaný barokně bohatě zdobený komplex lázní, zámku, špitálu, knihovny a divadla v Kuksu se staly středisky společenského a kulturního ruchu mimořádného rozsahu. Na jeho uměleckých zakázkách pracovalo mnoho významných představitelů evropského barokního umění. Od roku 1701 pořádal divadelní představení, v letech 1724–1734 otevřel první stálou italskou operu v Čechách, působící střídavě v Praze a v Kuksu.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 4/2013
Zelené peníze 2012 Zvláštní ražby anglických panovníků
Už po šestapadesáté královna Alžběta II. stala hlavní postavou speciálního obřadu (jen
čtyřikrát vynechala).
5. dubna tohoto roku rozdávala v Yorku starším poddaným takzvané
Maundy money. Jedná se o velikonoční tradici (Maundy Thursday = Zelený čtvrtek), o níž jsou
dochované záznamy už od dob krále Davida I. (1272–1307).
Kdysi na tuto slavnost vysílali králové (a královny) pouze své prostředníky. Panovník se tohoto ceremoniálu pravidelně zúčastňuje až od roku 1931, kdy Jiří V. položil základ této novodobé tradice a peníze distribuoval sám. Ovšem speciální mince pro tuto příležitost nechal razit už Karel II. (1660–1685). Tehdy nebyly mince ještě datovány. Od roku 1670
se mince příliš nezměnily.
Mince
Tradice ukládá panovníkovi, aby vždy na velikonoční čtvrtek rozdal potřebným starým občanům, které vybere a doporučí klér, zvláštní obnos peněz. Jednalo se vždy o váček
se čtyřmi stříbrnými mincemi ( jejichž kupní síla se přirozeně časem měnila).
1 penny 0,5 g/11 mm
2 pence 0,9 g/13 mm
3 pence 1,4 g/16 mm
4 pence 1,9 g/18 mm
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
