Milan Rastislav Štefánik - 28 mm stříbro patina

Miroslav Rastislav Štefánik (21. 7. 1880 – 4. 5. 1919) – slovenský politik, astronom a profesionální voják. Jeden ze zakladatelů první Československé republiky. Organizátor zahraničních česko-slovenských legií.

M. R. Štefánik se narodil v početné rodině evangelického faráře Pavla Štefánika v osadě Košáriska (dnes Brezová pod Bradlom, asi deset km od Myjavy). Studoval na evangelickém lyceu v Bratislavě, tehdejším Prešpurku, pak na středních školách v maďarských městech Šoproň a Sarvaš, kde s vyznamenáním odmaturoval. Dalším důležitým místem ve Štefánikově životě se stala Praha. Tam nejprve započal se studiem stavebního inženýrství. Školu ale nedokončil a v roce 1900 nastoupil na Filosofickou fakultu UK v Praze, kde se věnoval astronomii. V Praze nejen studoval, ale zapojoval se také do společenského a politického života, mimo jiné se stal tajemníkem spolku Detvan, kde působil významný slovenský politik Vavro Šrobár. Štefánik se dokonce podílel na vydávání jeho časopisu Hlas (přesněji přílohy Umelecký hlas). V roce 1904 obhájil disertační práci O nové hvězdě v souhvězdí Cassiopea objevené v roce 1572 a stal se doktorem filozofie. Brzy po promoci vyrazil do Paříže, aby pokračoval ve studiu astronomie. I když začátky v Paříži nebyly jednoduché, brzy si ho všiml významný francouzský astrofyzik Jules Janssen. Jako host jeho hvězdárny v Meudonu podnikl několik výprav za účelem astronomických pozorování. Sám také další výpravy organizoval. Na svých cestách navštívil severní Afriku, asijské země a deset měsíců dokonce pobýval na Tahiti, kde měl v plánu se usadit. Už jako francouzský občan obdržel za své zásluhy kříž Rytíře čestné legie.

Světové války, jejíž vypuknutí ostatně předvídal, se účastnil jako pilot leteckého průzkumu. Zároveň se snažil budovat česko-slovenské dobrovolnické jednotky, jejichž existence měla přispět k poválečnému osamostatnění obou národů. Podpořil vznik Československé národní rady (1916), která reprezentovala a organizovala zahraniční odboj. (Předsedou byl T. G. Masaryk, generálním tajemníkem Edvard Beneš, Štefánik se stal místopředsedou). M. R. Štefánik významně přispěl k vybudování Česko-Slovenské armády ve Francii. Dobrovolníky sbíral po celé Evropě i v USA. Neklidný život, bohatý na dramatické události, se podepsal na Štefánikově zdraví. Kvůli problémům se žaludkem několikrát skončil v sanatoriu.

Štefánikův život předčasně skončil v necelých čtyřiceti letech při letecké havárii, když se vracel z Itálie. Jeho letadlo se zřítilo nedaleko obce Ivanka pri Dunaji. Společně s ním zahynuli dva italští piloti a mechanik. Vzhledem ke skutečnosti, že se Štefánik měl stát ministrem války v československé vládě, objevily se teorie o atentátu. Skutečná příčina havárie dodnes není zcela objasněná.